Promluva Tomáše Trusiny při slibu nově zvoleného staršovstva

29. 5. 2016

Presbytery povolává sbor ze svých aktivních členů (a je dobré, když rozpozná, že to nemusejí být jen viditelné a tradiční opory jako Kain, leckdy se osvědčí i typy na první pohled méně perspektivní, jako Abel)

Mají rozličná obdarování v témž Duchu (vědí to o sobě, nežárlí na sebe, ale navzájem se respektují a podporují)

Řídí práci sboru (práci se nebojí přidělit – i za ni vzít).

Pečují
– o zvěstování evangelia (aby bylo jasné, že Otec Ježíše Krista nemá zalíbení ve smrti hříšníka)
– o vysluhování svátostí (tak, aby se staly posilou pro ty, kdo věrně pracují – inspirací pro ty, kdo stojí opodál – a pečetí pozvání do společenství Božího lidu pro ty, kdo nemají kde zakotvit),
– o pastoraci všech členů sboru (ve stopách překvapivého nekalkulujícího pastýřství našeho Pána).

Mají odpovědnost za život církve ve společnosti (aby ve společnosti, která jako vzory vzývá své Kainy, bylo jasné, že Hospodina zajímají příběhy odstrkovaných a přehlížených).

MODLITBA

Hospodine, Bože milosrdenství a spolulidství, Otče Ježíše Krista, našeho Pána – povolal jsi nás svým Duchem, abychom tvořili tvou církev. Poroučíme do tvých rukou sestry a bratry, které nyní pověřujeme službou presbyterů a presbyterek v tomto sboru. Naplňuj je dary svého Ducha. Ve své milosti jim žehnej, aby se stávali strážci svých bratří a svědky tvé víry, naděje a lásky. Dej, aby sborové společenství spravovali v respektu k tobě – aby vzbuzovali důvěru ostatních lidí – dej, aby unesli urážky a posměch pro Kristovo jméno. Nám všem pomáhej, abychom v církvi i v tomto světě žili z očekávání na tvé království pravdy, spravedlnosti a lásky – dokud ty sám nepřijdeš. Amen.