Vinohradský sbor ČCE

Evropský výzkum hodnot 2: Výchova dětí v rodině

V roce 1991 se naše republika připojila k Evropskému výzkumu hodnot, který je dlouhodobý, kvantitativní a srovnávací. Respondenti starší osmnácti let vyplňují v mnoha zemích dotazníky vždy po devíti letech a vznikají tak časové řady. Výzkumy jsou za každou zemi reprezentativní, sleduje se pohlaví, rodinný stav, věk a vzdělání respondentů. Cílem tohoto vědeckého, přísně apolitického a nekomerčního výzkumu je zjistit nakolik Evropané morální a sociální hodnoty sdílejí, jak významné jsou pro ně křesťanské hodnoty a jak se hodnoty v čase mění a vyvíjejí. Z dat sebraných v ČR a SR v letech 1991, 1999, 2008 a 2017 napsal kolektiv autorů knihu, ze které tento příspěvek vychází\footnoteRabušic, L., Kusá, Z. (eds.): Odděleně spolu? Československo a Slovensko optikou vývoje hodnot po roce 1991. Slovart, spol. s.r.o., Bratislava 2019

K čemu čeští a slovenští rodiče své děti vedou? Vychovávají je k obrazu svému, nebo preferují hodnoty „životního úspěchu“ (což může někdy být totéž a někdy vůbec ne)? Takové otázky si sociologové kladou a odpovědi na ně hledají ve svých výzkumech již sto let\footnoteOd slavného Middletown manželů Lyndových z roku 1929. Evropský výzkum hodnot zúročil takto získané zkušenosti a zúžil výčet žádoucích hodnot, z nichž má vycházet jednání dětí v jejich dospělé budoucnosti, na jedenáct. Pokud byste byli, stejně jako respondenti výzkumu, otázáni „Které z těchto vlastností považujete pro své děti za zvláště žádoucí, prosím vyberte nejvýše pět“, jak byste odpověděli?

slušnost, slušné způsoby – samostatnost – pracovitost – odpovědnost – představivost – snášenlivost – spořivost, šetrné hospodaření s věcmi i penězi – odhodlání, vytrvalost – náboženská víra – nesobeckost – poslušnost


Pro interpretaci výsledků byly výzkumníky z ČR (Masarykova univerzita) a SR (Sociologický ústav Slovenské akademie věd) rozlišeny hodnoty tradiční (pracovitost, spořivost, náboženská víra, poslušnost) a moderní. Ty moderní pak na důležité pro individuální zvládání života (samostatnost, odhodlání a vytrvalost, odpovědnost, představivost) a pro život ve společnosti, tzv. prosociální (slušnost, snášenlivost, nesobeckost). Do které skupiny jste se svým výběrem dostali – mezi tradicionalisty nebo modernisty? Obecný předpoklad byl, že od roku 1991 do roku 2017 došlo v souvislosti se společenskými změnami k výraznému posunu od tradičních hodnot k moderním. Ukázalo se, že se tak do jisté míry skutečně stalo, že ale realita je složitější.

Především teď víme, že dvě hodnoty jsou při výchově dětí pro Čechy a Slováky trvale a neměnně nejdůležitější: slušnost a pracovitost. S tím rozdílem, že vůbec nejvýznamnější je pro Čechy slušnost a pro Slováky pracovitost. Autoři připomínají, že hnutí Za slušné Slovensko podnícené vraždou J. Kuciaka, vzniklo až v roce 2018, tedy po posledním sběru dat v roce 2017.. Hned v závěsu za nimi byly uváděny samostatnost a odpovědnost. A také víme, že za nejméně důležité pro své děti považují Češi a Slováci náboženskou víru. A to se přitom prohlásilo být věřícími trvale asi 40 % Čechů a 82 % v roce 1991 s poklesem na 72 % v roce 2017 Slováků. Pro situaci v SR nabízejí autoři vysvětlení povinným náboženstvím ve školách, při kterém mohou mít rodiče pocit, že náboženská výchova již není tolik věcí rodiny., představivost a poslušnost. Tradiční hodnoty, jakými jsou poslušnost a spořivost, preferuje jedna, resp. dvě pětiny Čechů a Slováků. Autoři nabízejí možnou souvislost s nedůvěrou v krachující finanční instituce a také v českém prostředí možné spojení spořivosti se skrblictvím a hamižností. a význam víry ve výchově dětí v obou zemích trvale klesá (z 10 % na 6 % v ČR a z 32 % na 19 % v SR).

Češi oproti Slovákům kladou větší důraz na všechny prosociální hodnoty (slušnost, snášenlivost a nesobeckost). Výchova dětí v rodině ke snášenlivosti doznala ovšem od začátku 90. let obrovský propad: v ČR z 87 % na 46 % a v SR z 57 % na 32 % (tedy jenom necelá polovina Čechů a třetina Slováků považuje výchovu svých dětí ke snášenlivosti za důležitou). Což koresponduje s přibýváním netolerance k „jinakosti“.. Ačkoliv je nesobeckost na chvostě očekávání rodičů vůči jejich dětem, lze poněkud větší důraz na ni českých rodičů než slovenských chápat jako o malinko výraznější příklon k altruismu. Nenaplnil se ani náznakem výzkumný předpoklad, že prosociální hodnoty jsou při výchově dětí důležitější pro ženy než pro muže, prokázala se ale souvislost mezi důrazem na individuální moderní hodnoty (samostatnost, vytrvalost, odpovědnost a představivost) a vzděláním rodičů (s jeho výší roste důraz na ně). Na základě výzkumu víme, že značnou roli při stanovení výchovných cílů hraje věk: mladší lidé do 35 let preferují více než senioři 60+ prosociální nesobeckost a snášenlivost, senioři více než mladí pracovitost, spořivost, samostatnost a odpovědnost. Na většině žádoucích vlastností je ovšem mezigenerační shoda: slušnost, vytrvalost, představivost, víra, poslušnost za generační shodu považujeme rozdíl do 10 %, mezigenerační rozdíly se pohybují od 12 % (spořivost) do 24 % (odpovědnost).. Takové zjištění může být pro nás, stejně jako bylo pro výzkumníky, překvapující: konstatují, že zkušenost nebo nezkušenost s výchovou nemá na výchovné hodnotové preference významný vliv a v zásadě při výchově dětí není mezigenerační napětí. Kapitolu věnovanou výchovným hodnotám uzavírají autoři konstatováním, že dle výzkumných dat by měl český a slovenský občan být především slušný, samostatný, pracovitý a zodpovědný a také svým způsobem i spořivý. Ovšem s nohama na zemi a metodickou skepsí dodávají. „Zní to hezky. Je jen škoda, že jako sociologové víme, že od postojů a názorů vyjádřených v dotazníkovém šetření vede ke skutečnému jednání dlouhá, předlouhá cesta“.

Eliška Novotná

číslo 204, říjen 2020
předchozí

Obsah

Důvěra navzdory všemu
Blahoslavení tiší
BOOKLUB
Evangelický audioarchiv
Evropský výzkum hodnot 2: Výchova dětí v rodině
Zprávy ze schůze staršovstva
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).