Náboženství v Rusku (2/6)

Doba SSSR

Po převzetí moci bolševici nenavázali na regulaci náboženského života z dob carství, ale usilovali o jeho naprosté odstranění. Náboženství bylo tvrdě kontrolováno, stát zasahoval i do vnitřních záležitostí církví, omezována byla náboženská výchova a vstup do kostelů. Náboženství bylo uvnitř SSSR marginalizováno a pranýřováno, bylo ale využíváno v zahraniční politice. Ve 30. letech pak docházelo k fyzické likvidaci všech náboženství, včetně tradičních, za něž byla považována ta, která přetrvávala z dob carství.

Útlak se zmirňoval za Gorbačovovy „perestrojky“ a rok 1988, ve kterém bylo oslavováno milénium pokřtění Rusi, je v historii náboženského života v Rusku považován za zlomový. 26. 12. 1991, ještě před rozpadem SSSR, bylo přijato standardní náboženské zákonodárství. Záměry „glasnosti“ (Gorbačova a spol. – ten byl u moci od 1985, 15. března 1990 se stal prezidentem a o rok později abdikoval) se nenaplnily. Z patnácti svazových republik vzniklo 15 nezávislých států, z nichž největším a nástupnickým se stala Ruská federace. Třináct z nich, mimo Gruzii a Pobaltí, mělo být sdruženo na federativním principu do Společenství nezávislých států, to se však nepodařilo i kvůli odporu konzervativních komunistů; jimi vyprovokovaný puč rozpad Sovětského svazu jen urychlil.

(Vtip o době před nástupem Gorbačova: Stalin, Chruščov a Brežněv sedí v kupé vlaku, který se najednou zastaví a zůstává stát. Stalin dá příkaz, aby zabili inženýra, ale vlak stojí dál. Chruščov inženýra rehabilituje, ale vlak nadále stojí. Brežněv zatáhne záclonu na okně a řekne: „Tvařme se, že jedeme!“)

Eliška Novotná

Zdroje:
„Náboženství v kultuře Ruska“, „Rusko od Brežněva k Putinovi“,
„Velké země a události světových dějin I“ kursy U3V FF UK,
AR 2022/2023, 2021/2022, 2023/2024
Nykl, H.: Náboženství v ruské kultuře, Pavel Mertvart 2013