Máme ve sboru teplo?

Vážené sborové členstvo si nejspíš nemělo možnost všimnout, že sborové prostory v prvním patře jsou nyní vytápěny zbrusu novým a výkonným kotlem (bližší podrobnosti sdělí na požádání každý aktivní člen hospodářské komise kromě mě), ale jistě oceňuje, že Pavel Coufal každotýdenně startuje kostelní kotelnu, abychom se v neděli netřásli zimou. Kdo navštěvuje občas jiné kostely, zvláště katolické, bude se mnou asi souhlasit, že naše nedělní teplo je luxusní, až možná trochu marnotratné. Když nedávno jeden manželský pár z Holandska navštívil naše bohoslužby a já si s nimi pak povídala o jejich dojmech ze sboru, kromě chvály obrazů také prohlásili, že v našem kostele (church) máme „warm“, tedy teplo. Jala jsem se hovořit o zimomřivosti Čechů a svou promluvu ukončila otázkou, zda se v holandských kostelech topí méně, nebo snad vůbec. Nastalo poněkud rozpačité ticho a až po chvíli bylo nedorozumění vysvětleno. Bratr z Haagu sice hovořil o „warm“ v naší „church“, ovšem nejednalo se tolik o kostelní prostor jako spíše o sborové společenství, a teplo se dalo přeložit spíše jako vřelá atmosféra. Tento jeho dojem mě potěšil více než ocenění počtu stupňů Celsia, i když to jistě mohl být dojem povrchní. Tak nebo tak – snažme se topit právě pod tímto kotlem co nejvíc, ať je teplo v našem sboru realitou nejen v neděli ráno.

Jana Šarounová