Co skrývají Osobní knihovny?

Do sborové knihovny nám přibyly nedávno dvě nové knížky z jedné knižní řady, která byla započata v loňském roce. Jde o tituly Osobní knihovna Karla Čapka a Osobní knihovna Jaroslava Ježka (Vydavatelství VŠCHT). V obou případech jde skutečně o autentický soupis osobních knihoven daných osobností. Knihovny zůstaly zachovány ve zcela původním stavu a na svých původních místech (ve vile bratří Čapků, kde dnes bydlí další generace rodiny Scheinpflugů, resp. v Ježkově Modrém pokoji, kde bydlel až do odchodu do Ameriky před válkou). Jsou tak veřejnosti v podstatě nepřístupné dosud.

Neřekli byste, co všecko může osobní knihovna o svém vlastníkovi vypovědět a co odhalili autoři těchto zajímavě pojatých knižních titulů. Dávají možnost každému, kdo čte oblíbeného spisovatele Karla Čapka, aby poznal, co on sám četl – respektive co měl ve své knihovně, kde si co v knížce podtrhl, zatrhl, udělal poznámku na okraji stránky nebo výpisek na lístek papíru. Vše to, co ho při četbě zajímalo, zkrátka jak pracoval s knihou. Otvírá to jeden z pohledů do sféry spisovatelových zájmů. Významným svědectvím není jen to, co do textu knihy přičinil, ale i to, že v některém z brožovaných svazků zůstaly archy nerozřezány a tudíž jeho stránky nikdy neotevřel a vlastně nečetl.

Na samostatnou studii by vydalo, co a jak Čapkovi ručně zapsali autoři či překladatelé knih ve věnováních. Dokumentují vztahy mnoha domácích i zahraničních spisovatelů a zároveň čtenářů k Čapkovi i jeho dílu; vytušíte i zjevnou snahu, aby si jejich práce povšiml, popřípadě o ní poreferoval v novinách. Hodně prozrazují z Čapkova soukromí také dokumenty, jimiž si, jak tomu u čtenářů bývá, zakládal stránky. Najdou se tu dopisy, pohlednice, složenky i vizitky. Editoři je nápaditě zpřístupňují v obrazových přílohách, čímž neobyčejně zpestřili četbu. Vhodně také při jednotlivých položkách katalogu ocitovali, co o daném díle tehdy Čapek zveřejnil v recenzi či v referátech.

Některé z knih mají razítko MUDr. Antonína Čapka, spisovatelova otce, což dosvědčuje, že starší časovou vrstvu této knihovny tvoří zděděný soubor. Stejně tak jsou tu svazky s věnováním Olze Scheinpflugové, manželce Karla Čapka, nebo tchánovi Karlu Scheinpflugovi, a také knihy s věnováním oběma bratrům Čapkům, Karlu i Josefovi. Kniha o osobní knihovně Karla Čapka prozrazuje zájmy pilného studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, autora doktorské dizertace z filozofie tamtéž, redaktora Národních a Lidových novin, dramaturga pražského Divadla na Vinohradech, spisovatele a zahrádkáře, všestranně angažovaného intelektuála a scestovalého člověka, který se vždy důkladně připravoval na to, o čem psal a co tvořil.

Obdobně o svém původním majiteli vypovídá titul Osobní knihovna Jaroslava Ježka. Je trochu útlejší, ale jeho obsahem je i množství hudebního materiálu i s osobně vepsanými úpravami partitur tohoto úžasného autora. Ty přímo lákají k přehrání a odhalování odlišností od tištěné verze a třeba i z hudebních nahrávek známé podoby.

Autoři, kteří katalogy uvedených knihoven sestavili, jsou již ve finále s přípravou Osobní knihovny akademika prof. Jaroslava Heyrovského (první český držitel Nobelovy ceny) a pracují na dalších (Mikoláš Aleš, Emil Zátopek, Rudolf Deyl atd.). Je s podivem, kolik kompletních knihoven známých osobností se zachovalo, byť v soukromém vlastnictví, a tedy veřejnosti nepřístupné. A to by právě měla zmapovat knižní edice Osobní knihovny, na níž mám tu čest se také autorsky podílet hlavně fotografiemi, některými rozhovory s dědici a grafickou úpravou.

Miloš Lešikar