Zpráva o životě sboru za rok 2022

I v minulém roce žil náš sbor svým pravidelným životem – scházeli jsme se k nedělním bohoslužbám i k pravidelným setkáním v týdnu (biblické hodiny, setkání seniorů, mládež, konfirmační cvičení, náboženství pro školní i předškolní děti, Booklub, staršovstvo) a konaly se už tradiční akce (vycházky, výstavy, promítání filmů, křížová cesta, sborové hory, Noc kostelů, letní tábor, brigády a opravy, letní společné bohoslužby s Žižkovem I. a s Vršovicemi, koncerty, zdobení adventních věnců a adventní trh, vánoční hra). Teprve, když se člověk ohlíží, dochází mu, že to vůbec nebylo samozřejmé. Uplynulý rok totiž provázelo víc mimořádných událostí, které mohly život sboru všelijak rozkolísat:

Málokdo si už vzpomene, že začátek loňského roku ještě ovlivňovaly dozvuky covidové epidemie. Teprve v lednu jsme obnovili pravidelné rozhovory při kávě po bohoslužbách a setkávání seniorů. Zaměstnanci sboru se ještě museli pravidelně testovat.

V lednu jsme také začali při bohoslužbách používat nový zpěvník. Uspořádali jsme jeho slavnostní uvedení (to celocírkevní bylo ještě kvůli covidu odloženo). Díky Ester Slaninové jsme na jaře při bohoslužbách nacvičovali některé nové písně a museli jsme také objednat nové číslice na tabuli s čísly písní, protože kvůli řazení písní v novém zpěvníku nestačily.

Především byl ale uplynulý rok pro náš sbor volební. Na sborovém shromáždění 27.3. jsme volili nové staršovstvo. Kandidáty mohli navrhovat všichni členové sboru během ledna a února. Nové obměněné a omlazené staršovstvo potom na první schůzi zvolilo za kurátora Michala Janečka a za místokurátora Jakuba Šilara a při bohoslužbách 22.5. složilo svůj slib. V novém složení jsme začali mluvit i o smyslu a možném oživení křesťanské služby. Nejdřív jsme se jí pokoušeli v červnu více představit a vyzvat členy k aktivnímu zapojení a na začátku října proběhl rozhovor zájemců, který – doufáme – oživení napomůže.

Nejvíce ovšem asi ovlivnila život sboru válka na Ukrajině. Bezprostředně po agresivním vpádu ruských vojsk na Ukrajinu vyzvalo vedení církve sbory jak k ubytování, tak k finanční pomoci ukrajinským uprchlíkům. Náš sbor na tuto výzvu okamžitě zareagoval. Ve sborových prostorách jsme připravili ubytování pro osm osob. Nejdříve je krátkodobě využily dvě ženy a 16.3. jsme přijali dvě rodiny (7 osob), ke kterým se po měsíci připojili i jejich rodiče se psem. Pro ně jsme také vyklidili kotelnu v přízemí a upravili ji na koupelnu. Z původně zamýšleného krátkodobého ubytování bylo nakonec půlroční. Největší dík přitom patří sborové sestře Jarmile Raisové, která s našimi hosty denně komunikovala, pomáhala jim s nejrůznějším zařizováním a řešila komplikace, které v souvislosti s ubytováním ve sborovém provozu nastávaly. Na konci srpna se pro naše hosty podařilo najít pronájem ve sborovém domě v Libni. Tím ovšem pomoc našeho sboru Ukrajincům neskončila. Už v srpnu poskytoval svoje prostory k výuce češtiny pro skupinu ukrajinských žen a v září vyhověl žádosti iniciativy Café Žinka, která se u nás od té doby schází každý čtvrtek. V rámci jejích aktivit přibylo od nového roku ještě další vyučování češtiny v pátek, které vede Helena Wernischová. Kromě toho sbor pomáhal finančně i v jednotlivých případech, o kterých se od svých členů dovídal. Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny ovlivnila i letní sborový tábor. Byli totiž ubytováni i v rekreačním zařízení Poušť u Bechyně, kam jsme poslední roky jezdili. V červnu jsme proto museli urychleně hledat alternativní řešení. Díky manželům Hejzlarovým jsme nakonec mohli tábor v srpnu (20.–27.8.) uspořádat v Čími u Slap. Další událostí, která provázela celý uplynulý rok, byla příprava Rozvojového plánu sboru. K jeho formulaci vyzvalo sbory vedení církve. Staršovstvo se jí zabývalo na několika mimořádných schůzích. Pověřilo pak Michaelu Kopeckou, Zuzanu Kaiserovou a Janu Melicharovou, aby připravily jeho návrh. Ten byl uveřejněn v září v Hroznu a 23.10. se o něm po bohoslužbách konal celosborový rozhovor. Podněty z něho do něj byly zapracovány a staršovstvo jej v listopadu přijalo. Na jeho zkonkrétnění však chceme dále pracovat i v tomto roce.

Po celý uplynulý rok probíhala také příprava a realizace rekonstrukce „kobky“ – presbytáře vedle kostela. Jejím účelem bylo prosvětlení a odvětrání místnosti, kde mohou být při bohoslužbách rodiče s dětmi, a její propojení s dvorkem. Především díky novému kurátorovi Michalu Janečkovi se podařilo rekonstrukci do Vánoc dokončit. Na začátku tohoto roku byl potom v místnosti položen nový koberec.

Dokončit se v loňském roce podařilo i úpravu hrobu D. Brůžové tak, abychom do něho mohli ukládat ostatky bývalých členů, o které se sbor stará. Uložení uren proběhlo 27.5.

V minulém roce jsme se také rozhodli pro změnu v soustavné podpoře neziskových organizací. Víteček se již stal velkou a zavedenou organizací, která může čerpat dotace z jiných zdrojů, a jiná než finanční podpora je vzhledem k jeho vzdálenosti nereálná. Hledali jsme proto jinou neziskovou organizaci, kterou bychom mohli soustavně podporovat. Z ankety mezi členy sboru jsme nakonec vybrali organizaci Jako doma – Homelike o.p.s., která se stará o ženy bez domova. Pozvali jsme ji na Noc kostelů, kde nabízela občerstvení z vlastní produkce a spolu s Berkatem se při programu představila. Během roku jsme pro ni pak pořádali benefiční koncert, sbírku hygienických prostředků i archovou sbírku a napůl mezi ni a Berkat také rozdělili výtěžek adventního dobročinného trhu.

Vliv na život sboru měla i renovace koncertního křídla. Firma, která opravu prováděla, si jej odvezla na konci června. Původně předpokládaná doba opravy (do září) se však protáhla. V říjnu proto firma zapůjčila sboru náhradní nástroj. Renovované křídlo se do kostela vrátilo až 8.12.

Staršovstvo v minulém roce také řešilo otázku budoucího obsazení sboru. Faráři Zdeňku Šormovi totiž letos končí období, na které byl zvolen, a zároveň dosáhne důchodového věku. Proto s ním presbyteři jednali o tom, zda by přijal volbu na další období. Odpověděl, že pokud si to sbor bude přát, tak ano, ale pouze na kratší dobu – tři roky. Staršovstvo rozhodlo, že jej chce sborovému shromáždění navrhnout jako jediného kandidáta a začalo s ním připravovat povolávací listinu a další ujednání podle církevních řádů.

Koncem loňského roku ovlivnila pozitivně život našeho sboru jedna nemilá událost. Modlitebnu vršovického sboru vyplavil jeden z jejích sousedů. Vršovičtí proto slavili Vánoce spolu s námi a využili pak několikrát možnost připojit se k našim bohoslužbám. I když je pro ně oprava modlitebny jistě náročná, setkání to byla povzbudivá a radostná.

Všechny tyto události a aktivity, které v loňském roce probíhaly, představovaly nároky, mohly být zdrojem napětí a nedorozumění a život sboru zkomplikovat. Jsme vděční za to, že se to nestalo, a děkujeme všem, kdo k tomu svým nasazením, porozuměním, dobrou vůlí a tolerancí přispěli.

Život sboru utvářely a naplňovaly v loňském roce i další aktivity:

V květnu se staršovstvo tematicky věnovalo způsobu vysluhování Večeře Páně a pořadu našich bohoslužeb. Vyzkoušeli jsme zpěv a capella při vysluhování. Byli jsme také pozváni od františkánů k ekumenickým bohoslužbám do Hájku. Navštívili nás hosté z italské Valdenské církve. Sbor vyslal sborovou sestru na dvouletý kurz „S dětmi na cestě víry“. 26. září jsme slavili konfirmaci, která byla vyvrcholením dvouleté přípravy pro pět konfirmandů. Na podzim jsme poskytli možnost připojit se na biblické hodiny online a přispívat na chrámové sbírky prostřednictvím QR kódů. Farář pro menšiny Mikuláš Vymětal přednášel na téma „Ježíš na okraji“. Hostili jsme „Všelikou mládež“. Během roku jsme měli možnost slyšet různé kazatele: T. Landovou, K. Müllera, P. Kaluse, M. Opočenského, P. Galluse, M. Chába, O. Navrátilovou, M. Cejnara. V kostele vystavovali Z. Šorm, J. Turecká, P. Novák. Po celý rok jsme se podíleli na přípravě jídla pro lidi bez domova. V Hroznu vycházely po celý rok rozhovory s učiteli nedělní školy. Sbor výrazně podpořil vydání knížky pro děti „Otec a bratři aneb o radosti“ faráře Z. Šorma. Uskutečnily se opravy sborového majetku – oprava balkónu ve sborovém domě, oprava narušené zdi na dvorku, instalace světelné signalizace stropních reflektorů v kostele. Pro setkávání na dvorku jsme zakoupili slunečník a úložnou truhlu.

Děkujeme všem, kdo k takto bohatému sborovému životu přispěli jak svojí účastí, tak dobrovolnou aktivitou a kdo pamatují i na to, že provoz sboru něco stojí, a pravidelně na něj přispívají. Věříme, že to má smysl a umožňuje to, aby náš sbor poskytoval dobré zázemí pro otevřené společenství a byl štědrý k potřebným.

Zdeněk Šorm