Na tento den neděli 19. března,

kdy je pro vás Hrozen připraven v kostele

Gn 33,11–17, EZ 169

Přijmi, prosím, z mého požehnání, co jsem ti přinesl, neboť Bůh se nade mnou smiloval a mám všeho dost.

Jeden z největších zázraků v Bibli. Dva rozhádaní bratři se usmířili. Jákob se neschovává za svou početnou rodinu. Jde dopředu, aby byl první na ráně, kdyby došlo ke střetu. Pryč je úskočnost, spjatá s jeho původním jménem Jákob. Nyní se chová jako Izrael, jako člověk, který ví, že po boku s ním zápasí Bůh. Zpříma předstupuje před Ezaua a uctivě se mu klaní. A zázrak se stane. Bezdůvodně. Bez jakéhokoli donucování. Pouhou milostí. Bratři se usmíří.

Odkud se to bere, když se dva lidé usmíří? Když se rodí smíření, vzniká nově malý vesmír. Dva staré protikladné světy zanikají a místo nich je vytvořen svět nový, společný. Zázrak stvoření. Rabínští vykladači hleděli na takový zázrak nevěřícně. Malinká změna písmenka nabízí jiné čtení. Ezau Jákoba nepolíbil, nýbrž kousl. Společně plakali, neboť jednoho prý pak bolely zuby, druhého bolelo kousnuté ucho… Smíření vypadá velmi neuvěřitelně.

Ale zázraky se díky Bohu dějí. Zázraky smíření jsou ty nejúžasnější. Jákob už nemusí žít na útěku. Teprve nyní se stává úplným požehnání, jež převzal od otce Izáka. Konečně může žít vedle svého bratra. „Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratři bydlí svorně!“ (Žalm 133)

Divotvorný Bože, veď nás k zázraku smíření – mezi partnery, mezi rodiči a dětmi, mezi sousedy, mezi spolupracovníky, mezi členy sboru, mezi politickými proudy, mezi národy. Věříme na zázrak nečekaného smíření. Amen.

Jiří Tengler, farář v Poličce

Na každý den 2023, Kalich Praha 2022 (převzato se svolením)