Vinohradský sbor ČCE

Výsun a odehnání

V neděli 9. května vpodvečer se sborový sál v prvním patře zaplnil až k prasknutí. Převaha Pražáků nezakryla přespolní, z Lysé nad Labem, z Brna i odjinud. Kostnická jednota a akademická YMCA se panelovou diskusí vrátily k rozhovoru, který v minulém a letošním roce proběhl v Kostnických jiskrách. Týkal se tzv. poválečného odsunu Němců z Československa. Odsunu? Vyhnání? Už tím označením člověk prozrazuje, kde v diskusi stojí. Prvé („odsun“) zdůrazňuje, že šlo o počin regulovaný státními i mezistátními smlouvami, druhý („vyhnání“) v něm naopak vidí akt násilného bezpráví. Do diskuse na stránkách evangelického týdeníku se zapojili Petr Sláma, Jakub S. Trojan, profesor teologické etiky na UK ETF, Marek Zikmund, farář z Boskovic, Tomáš Růžička, přírodovědec a někdejší vršovický kurátor, náš vinohradský farář Martin T. Zikmund a historik a publicista Emanuel Mandler. Všichni (až na boskovického faráře, jenž se pro nemoc nemohl účastnit a svůj příspěvek poslal e-mailem) přijali pozvání k diskusi. Každý nejprve zopakoval, oč mu v článku šlo. Následoval rozhovor –  nejprve jen mezi členy „panelu“, v druhé části pak otevřený i všem přítomným. Plné shody bylo dosaženo v tom, že tzv. divoký odsun, surové a svémocné vyhánění Němců, kterého se dopouštěli Češi bezprostředně po válce s cílem pomstít se a obohatit, byl hanebností. Různice zůstává v hodnocení tzv. organizovaného odsunu, který provedl v letech 1946-7 československý stát. Těch, kteří jej vidí jako špatnost, se moderátor večera, radotínský farář a redaktor Českého bratra Jan Mamula, ptá logicky: „Umíte si tedy představit, že by zde většina Němců, kterým by nebyly přímo prokázány nacistické zločiny, zůstala?“ „Kdo nezažil, nepochopí,“ ozve se, „vyhnat jsme je museli – a chtěli.“ Protiotázka zní: Je byť i sebesilnější emoce, podepřená zkušeností, argumentem posledním? Sporným bodem bylo také, nakolik lze odpouštět a prosit za odpuštění toho, co jsem sám nespáchal. Není lepší napřít úsilí směrem do budoucnosti? Anebo je národ společenstvím napříč časem, kde synové nesou viny svých otců a řeč o odpovědnosti a odpuštění má smysl i u generací následujících?

Několikahodinový rozhovor neskončil usnesením. Rozdíly zůstávají. V takto citlivé a pro některé z přítomných bolestné otázce se názory nemění během odpoledne. Jde o jemné zvažování špatných a horších řešení důsledků toho nejhoršího: války. Hovor má rovinu věcnou, argumentační, a rovinu citovou, založenou na zkušenostech. Má smysl spolu mluvit právě tehdy, když se názory rozcházejí. Mluvit a poslouchat.

Petr Sláma

číslo 43, červen 2004
předchozí   další

Obsah

Děti Abrahamovy
Z historie vinohradského sboru XVII
Dej aspoň bůra, dyť je to na dobrou věc
Uganda – několik zeměpisných a statistických údajů
Výsun a odehnání
V ruce má flašku …
Setkání křesťanů Praha 2005
Evangelický katechismus
Ze sborové korespondence
Ze staršovstva
Program sborových akcí

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).