Vinohradský sbor ČCE

Českobratrská církev evangelická — její kořeny a směřování IV.

Českobratrská církev evangelická - první léta

V tomto čísle se znovu, byť trochu opožděně, vracíme k tématu letošního pobytu v Janských Lázních, jímž byla naše církev.

Snahy o sjednocení před rokem l918

Dávno před sjednocením se znovu a znovu objevovaly snahy o ně. Tak po revolučním roce 1848 Josef Růžička, katecheta německého luterského sboru v Praze, a Bedřich Vilém Košut vydávali časopis „Československý hlasatel“, kde hlásali myšlenku sjednocení českých evangelíků na základě bratrského vyznání (časopis vycházel 1849-50). 8.4.1861 vydal František Josef Protestantský patent, který znamenal rovnoprávnost církví evangelických s církví římsko-katolickou v Rakousku. Ihned 9.4. bylo vyhlášeno nové provizorní církevní zřízení. (Čti: „Od reformace k zítřku“, Kalich1956).

Církevní práce českých evangelíků AV i HV v Rakousku se začala rozrůstat: Václav Šubert v Krabčicích založil první Nedělní školu a pak dívčí ústav, byl vybudován učitelský ústav reformované církve v Čáslavi (1871), Lutherův ústav pro středoškolské studenta v Hradci Králové (1883), vycházely časopisy „Hlasy ze Siona“ a „Reformované listy“. Vedle venkovských tolerančních kostelů vyrůstaly evangelické kostely ve městech. Byl založen spolek „Česká Diakonie“. Finančně pomáhali zahraniční evangelíci: GAW a „Boží pokladna“ (luterská). Sbíralo se na stavbu církevního ústředí Husova domu.

Generální sněm 17. a 18. 12. 1918

28.října 1918 nastal převrat, padla rakouská monarchie. A hned téhož roku v prosinci se ve Smetanově síni Obecního domu hlavního města Prahy schází G e n e r á l n í s n ě m , obeslaný zástupci obou církví evangelických AV a HV a prohlašuje se za církev jednotnou - Evangelickou církev Bratrskou. Až po upozornění, že před zákonem má toto jméno církev ochranovská, bylo písemným hlasováním zvoleno jméno: Č e s k o b r a t r s k á c í r k e v evangelická…

Tento Generální sněm vydal poselství českému národu, v němž více než dvě třetiny jsou věnovány rozporu mezi katolictvím a češstvím. Až v posledním odstavci se mluví o „základu evangelia“ a „pravdě Boží čisté“, jak je obsažena v Bibli Kralické. Motivy, které vedly ke sjednocení, byly: vliv na kulturu , společenské zřízení a mravnost. Principy reformační tradice se nestaly prvořadými.

Jan K a r a f i á t nikdy toto sjednocení n e u z n a l .Až do konce svého života se podepisoval: r e f o r m o v a n ý farář. V pátém díle svých „Pamětí“ píše: „Když se neprobuzení Augsburští u velikém kvapu spojí s neprobuzenými Reformovanými, kterak to neúprosně musí dopadnout?“ (bylo to slovo prorocké!) Ale vyjádřil i naději, že „ke svým plánům dovedeť Pán i lidských pochybení použít“.

J.L.Hromádka napsal: „Stará vyznání se nám drolila v rukou a P í s m o nemělo pro valnou část sjednocovacích pracovníků skutečně živé, nejen formálně uznávané autority“.

První léta ČCE

V rezoluci o spojení církve českých evangelíků a obnovení české církve byly položeny požadavky, jimiž se ČCE v prvních letech měla řídit. Např.: a) ČCE má být společností skutečných bratří a sester (Žilka), b) má být „církví lidovou“, jež by pěstovala zásady všeobecného kněžství (Prudký), c) má si být vědoma,že „zbožnost v duchu reformace husitské a českobratrské není usnadněním životní praxe, nýbrž též závazkem před Bohem a svědomím. Má být zakotvena v Kristu, neutíkat ze světa, nýbrž překonávat svět pravdou, láskou a bratrstvím“ (J. Hromádka, šonovský farář).

Byl vytvořen první synodní výbor: Ferdinand Císař, Ferdinand Hrejsa, Kamil Nagy a Josef Souček (faráři) a Antonín Boháč, Ferdinand Kafka, Josef Král, Heřman Rüdiger a Antonín Zahálka (presbyteři). Zvlášť výrazný byl senior Josef S o u č e k - dbal, aby se závazky a poslání dodržovaly.

Pro zajímavost: 8.1. l920 byla založena Církev československá. Při sčítání lidu v r.1921 měla přes milion členů.

V ČCE záhy opadaly vlny nadšení a optimismu . Ukazovalo se, že : a) namnoze pojítkem skupin evangelíků i nově utvořených sborů nebylo nic jiného než negace Říma, a to převážně z pohnutek nacionálních. b) že některé sbory ČCE, zvláště dříve luterské, jsou spojením rozladěny. c) náboženský život citelně ochladl a ochabl, účast na bohoslužbách klesala, na biblické hodiny a jiná setkání v týdnu přicházelo nepatrné procento členů.

Představitelům církve v letech 20. a 30. je ke cti, že tento stav nezastírají, analyzují situaci a hledají pomoc. Postupuje sekularizace, nastává hospodářská krize. Josef Souček: „Vinou je naše duchovní a náboženská malost a slabost“.

Třetí synod ČCE 1925 ukládá vypracování „Zásad ČCE“. Tímto úkolem je pověřen J.L. Hromádka. „Zásady ČCE jsou schváleny a doporučeny čtvrtým synodem ČCE a vydány v roce 1927.

Revizí tohoto vydání pověřil čtrnáctý synod ČCE v r. 1963 komisi pro nové vyjádření víry: předseda : J.L.Hromádka, členové: Jan Čapek, Božena Komárková, Jan Milič Lochman , Lubomír Moravec, Rudolf Říčan, Josef Smolík, František Škarvan a Jiří Veber. 15. synod ČCE tyto „Zásady“ přijal v r. 1966.

Význam reformačních konfesí pro nás dnes

Naše ČCE přijala do svého základu 4 vyznání: Augsburské, Helvetské, Bratrské a České. (Čti knihu: „Čtyři vyznání“ (vydala KEBF 1951). V úvodu k této knize píše profesor Rudolf Říčan, že vyznání a vyznavačství patří k podstatným křesťanským věcem, že pomoc reformačních konfesí potřebujeme k plnějšímu pochopení Kristovy pravdy.

Dr. Martin Luther: Bůh v Kristu podává lidem celé odpuštění hříchů, celé spasení, a to z pouhé milosti – s o l a g r a t i a. Svatá láska Boží ospravedlňuje člověka, když v ni cele věří – ospravedlnění pouhou vírou – s o l a f i d e – bez našich zásluh. Za to Dárci všeho děkujeme, chválíme jej, sloužíme mu a posloucháme jej.

Jan K a l v í n: Bůh je svatý Pán, jehož oslavovat je cílem člověka. S o l i D e o G l o r i a . Na předním místě je Bůh, Boží království, jeho zákon a řád, nikoli člověk a jeho potřeby. Požadavek poslušné víry, která se ptá po Boží vůli.

J e d n o t a b r a t r s k á : touhu Bratří po milostivém Bohu těsně provází jejich důraz na Boží zákon a jeho poslušnost s radostnou ochotností. Důraz na ř á d a k á z e ň , konané církví.

Č e s k á k o n f e s e 1575 - další pokolení husitů, utrakvisté. Tvůrci ČK měli blízko k husitskému zvýšenému důrazu na ž i v o t z víry.

Všichni naši věrní předkové ve víře nás volají a d f o n t e s, k Zákonu a svědectví!

Jarmila Strádalová, Janské Lázně 21.1.2008

číslo 90, říjen 2008
předchozí   další

Obsah

Konec všech věcí je blízko
Čtení na každý den
Českobratrská církev evangelická – první léta
Co to čtete, princi? Slova, slova, slova
Lima
Za sestrou Květou Střelbovou
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).