Z archivu farářů jednoho venkovského sboru

Perličky ze života

Byla ukončena sporná záležitost dvou sester – Š. a J. Staršovstvo nemůže vědět, jakého rázu byla sporná záležitost, ani to nemůže staršovstvo zajímat. Ale na čem bezpodmínečně trvá, je to, aby takové věci nebyly řešeny před soudy obecními ani jinými. Všecky takové spory aby se bratrsky bez veškeré zaujatosti a křesťansky vyřídily. Staršovstvo bylo svědkem smíru a odpuštění sester. Sestře Š. bylo vráceno 40 Kč pod názvem náhrady škody na ovoci způsobené.

Usneseno jednomyslně vyloučit od sv. Večeře Páně pět mladých mužů z našeho sboru. Jsou stíháni soudně. V opilosti učinili jakési násilí v L. při muzice jakémusi prodavači jablek. Bratři starší si berou na starost oznámit jmenovaným, že do rozsudku soudního jsou vyloučeni od Večeře Páně. Budou pozváni do příští schůze staršovstva, kde mají uznati své přenáhlení.

Bratr varhaník žádá, aby při oddavkách bylo v kostele svatebčany zachováno ticho a pořádek.

Bratr farář prohlásil výstupy pěveckého kroužku o Vánocích za mravně závadné a žádal, aby se podobné věci příště neopakovaly. Staršovstvo uznalo, že toto vystoupení bylo pro církev nedůstojné.

Bratr farář XY z A. na Slovensku nabídl našemu sboru 450 litrů vína. Nabídka nebyla staršovstvem přijata z jednoduchého důvodu. Účast při Večeři Páně není tak veliká, aby se všechno víno vypilo.

Páteří sborové práce zůstává nedělní bohoslužba. Je zde ale něco, co člověka bolí a zaráží. To je jakási otupělost, která se projevuje při kázání a biblických hodinách, že totiž mnozí v kostele spí. Všichni bratři starší se žádají, aby proti tomuto nešvaru pracovali.

Bylo nutno na určitou dobu zastavit schůzky mládeže. Schůzky sloužily jako záminka k večerním a nočním toulkám. Jakmile se podaří tyto a podobné důvody odstranit a mládež se přihlásí a uzná řád, budou obnoveny.

Po doporučení bratra faráře a úvaze o tom, jak bojovati proti ospalosti při nedělních bohoslužbách, zvláště odpoledních nešporách, bylo dohodnuto, aby se odpolední bohoslužby přesunuly přes letní období z doby popolední, kdy ja patrna značná únava, na svěžejší dobu, a to podvečer na 20 hod.

Projednána otázka dvou sdruženek, které si v době dovolené farářů vypůjčily klíče od fary a prohlédaly rodině prádlo. Po vesnici se o tom, zásluhou jedné z nich, rozšiřují řeči. Staršovstvo radí, aby se z toho veřejná záležitost nedělala.

U nás je zatím situace taková, že mládež velmi mladá chodí do sdružení. Jak dosahuje 18 roků, obrací svůj zájem k tanci i hospodě. Kolem věku 20 let přestává mít zájem a myslí jen na svatbu, protože doma se příliš mluví o tom, aby se každý hleděl brzy vdát a oženit. Bratři, kteří se vracejí z vojny, o sdružení nemají vůbec zájem.

Na začátku příštího školního roku budou svoláni rodiče konfirmandů a řečeno jim, že by děti navštěvující hospodu nemohly být konfirmovány.

Bratr farář referoval, že v jednu neděli jel konfirmand Jan z U. na kole ze sousední vesnice se svým kamarádem ze svatby. V podnapilém stavu nabídl faráři slivovicu. Tvrdil, že ji veze domů rodičům. Protože takové nepřístojnosti nemohou být trpěny mezi křesťanskými dětmi, vyžádal si br. farář svolení, aby směl jít do rodiny konfirmanda oznámit, že se musí doznat. Jinak nebude konfirmován.

Náš sbor je zatížen všeobecným spaním při bohoslužách. Je nemožné přicházet k Bohu a zároveň být lhostejný k tomu, co od něho dostáváme. Je třeba nápravy. Spaní při shromáždění je určitým vysvědčením úrovně sboru. Vezměme si za úkol jeden druhého probouzet. Při troše snahy jde tuto věc vyřešit.

Byla probírána otázka, s čím souvisejí některé výstřelky při zdejších hodech a jak by se jim dalo čelit.

Bratr farář žádal rodiny, aby se zamyslely nad tím, jak by se dalo odstranit spaní v kostele při bohoslužbě.

Spánek při shromáždění je stále hojným jevem. Spát ve shromáždění může jen ten, kdo tam nic nepřijímá. Že lze proti tomu bojovat, dokládá skutečnost, že mnozí starší a upracovaní lidé si ve shromáždění dávají pozor, aby nespali. Je to tedy pohodlnost a nedůstojné evangelické církve.