Tip na malý letní výlet

Moc rád jezdím na místa vrostlá do minulosti. Myslím si, že taková místa umějí vyprávět, a rád je poslouchám (trochu se ale bojím, že moje milá žena si o mně myslí, že jsem trochu "mešuge", a mám ji rád i za to, že se mnou moje broučkovské výpravy do minulosti podniká). Chtěl jsem vás tedy pozvat na jeden takový výlet, jehož cílem je kaplička, vlastně malý kostelík, který je v dnešních dnech zasvěcen svaté Markétě. Svaté Markétě z Antiochie, abych byl přesný. Je to právě ta svatá, která našeptávala Janě z Arku, co a jak má dělat, a kterou můžete vidět v Anežském klášteře na jednom z obrázků Mistra třeboňského oltáře. Má na sobě moc pěkné zelené šaty a vždy, když se tam s ní potkám, myslím si, že na Třeboňsku musely být ve čtrnáctém století moc hezké holky.

Ten kostelík je ale o hodně starší nežli obrázek, nejméně o pět set let. Postavili ho v devátém století, a jak to tak vypadá, je to nejstarší křesťanský kostelík na území bývalého Československa. Najdete ho kousek od mikulčických Valů, ani ne dva kilometry vzdušnou čarou. Pěšky by to bylo o moc dál, pokud byste ovšem nechtěli plavat přes řeku Moravu. Pohodlnější je dojet do vesnice Kopčany, tam se dostanete třeba tak, že přejedete v Hodoníně na Slovensko a pak se v Holíči dáte doprava na jihozápad. Kopčany jsou první vesnice, kterou potkáte. Svatá Markéta, nebo tedy Margita, je asi dva kilometry od vesnice směrem k řece Moravě. Je to nejen moc hezký kostelík, archeologové navíc zjistili, že přes tři čtvrtiny zdí jsou původní, a tak se můžete koukat na kameny, které na sebe kladly ruce těch, kdo chtěli před více než tisíci lety chválit Hospodina. Když budete mít štěstí a kostelík bude otevřený, můžete vidět i otisk plátna v omítce, který se tam ocitl při jeho výstavbě. Tenhle chrám Páně je opravdu zvláštní, a to nejen tím, jak je starý. Jde totiž o nejzachovalejší velkomoravský kostel (ostatní jsou více či méně známy jen podle základů); je to kostel „bavorského“ typu – hranatý, jednolodní – takové se stavěly na západě od 8. do 11. století a s Byzancí nemají moc společného. Na mikulčických Valech jsou sice vidět základy podobného kostelíka, ale Morava spíš tíhla v pozdější době k rotundám. Navíc do devadesátých let minulého století nikdo moc netušil, o jaký klenot jde, a tak se kostelík vyhnul všem možným necitlivým úpravám jak v době národního uvědomění, tak v dobách totality. Díky tomu najdete Svatou Markétu ve stavu hodně podobném tomu, jak ji Moravané postavili. Až tedy budete na jižní Moravě nebo na jihozápadním Slovensku, u Markéty se určitě zastavte a nechte si vyprávět, jaké to bylo, když sem chodili vzdávat chválu Pánu Bohu křesťané patřící do církve obecné, nerozdělené ještě ani velkým schizmatem, ani reformací.

mch