Vinohradský sbor ČCE

Tip na malý letní výlet

Moc rád jezdím na místa vrostlá do minulosti. Myslím si, že taková místa umějí vyprávět, a rád je poslouchám (trochu se ale bojím, že moje milá žena si o mně myslí, že jsem trochu "mešuge", a mám ji rád i za to, že se mnou moje broučkovské výpravy do minulosti podniká). Chtěl jsem vás tedy pozvat na jeden takový výlet, jehož cílem je kaplička, vlastně malý kostelík, který je v dnešních dnech zasvěcen svaté Markétě. Svaté Markétě z Antiochie, abych byl přesný. Je to právě ta svatá, která našeptávala Janě z Arku, co a jak má dělat, a kterou můžete vidět v Anežském klášteře na jednom z obrázků Mistra třeboňského oltáře. Má na sobě moc pěkné zelené šaty a vždy, když se tam s ní potkám, myslím si, že na Třeboňsku musely být ve čtrnáctém století moc hezké holky.

Ten kostelík je ale o hodně starší nežli obrázek, nejméně o pět set let. Postavili ho v devátém století, a jak to tak vypadá, je to nejstarší křesťanský kostelík na území bývalého Československa. Najdete ho kousek od mikulčických Valů, ani ne dva kilometry vzdušnou čarou. Pěšky by to bylo o moc dál, pokud byste ovšem nechtěli plavat přes řeku Moravu. Pohodlnější je dojet do vesnice Kopčany, tam se dostanete třeba tak, že přejedete v Hodoníně na Slovensko a pak se v Holíči dáte doprava na jihozápad. Kopčany jsou první vesnice, kterou potkáte. Svatá Markéta, nebo tedy Margita, je asi dva kilometry od vesnice směrem k řece Moravě. Je to nejen moc hezký kostelík, archeologové navíc zjistili, že přes tři čtvrtiny zdí jsou původní, a tak se můžete koukat na kameny, které na sebe kladly ruce těch, kdo chtěli před více než tisíci lety chválit Hospodina. Když budete mít štěstí a kostelík bude otevřený, můžete vidět i otisk plátna v omítce, který se tam ocitl při jeho výstavbě. Tenhle chrám Páně je opravdu zvláštní, a to nejen tím, jak je starý. Jde totiž o nejzachovalejší velkomoravský kostel (ostatní jsou více či méně známy jen podle základů); je to kostel „bavorského“ typu – hranatý, jednolodní – takové se stavěly na západě od 8. do 11. století a s Byzancí nemají moc společného. Na mikulčických Valech jsou sice vidět základy podobného kostelíka, ale Morava spíš tíhla v pozdější době k rotundám. Navíc do devadesátých let minulého století nikdo moc netušil, o jaký klenot jde, a tak se kostelík vyhnul všem možným necitlivým úpravám jak v době národního uvědomění, tak v dobách totality. Díky tomu najdete Svatou Markétu ve stavu hodně podobném tomu, jak ji Moravané postavili. Až tedy budete na jižní Moravě nebo na jihozápadním Slovensku, u Markéty se určitě zastavte a nechte si vyprávět, jaké to bylo, když sem chodili vzdávat chválu Pánu Bohu křesťané patřící do církve obecné, nerozdělené ještě ani velkým schizmatem, ani reformací.

mch

číslo 108, červen 2010
předchozí   další

Obsah

Jestli jde Pán Bůh s námi?
Nové staršovstvo
Slova, slova, slova XII
Tip na malý letní výlet
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).