Vinohradský sbor ČCE

Evropský výzkum hodnot 4: Člověk je dobrý

V roce 1991 se naše republika připojila k Evropskému výzkumu hodnot, který je dlouhodobý, kvantitativní a srovnávací. Respondenti starší osmnácti let vyplňují v mnoha zemích dotazníky vždy po devíti letech a vznikají tak časové řady. Výzkumy jsou za každou zemi reprezentativní, sleduje se pohlaví, rodinný stav, věk a vzdělání respondentů. Cílem tohoto vědeckého, přísně apolitického a nekomerčního výzkumu je zjistit, nakolik Evropané morální a sociální hodnoty sdílejí, jak významné jsou pro ně křesťanské hodnoty a jak se hodnoty v čase mění a vyvíjejí. Z dat sebraných v ČR a SR v letech 1991, 1999, 2008 a 2017 napsal kolektiv autorů knihu, ze které tento příspěvek vychází1.

Adventní čas nás přivádí k zamýšlení se nad sebou a lidmi okolo nás. Vánoce a Nový rok jsou plné přání spokojenosti a pro osamělé, kteří nemají komu přát a jimž nikdo nepopřeje, jsou nejtěžším obdobím celého roku. Pocit životní spokojenosti a štěstí, pocit subjektivního blaha 2 je mnoho let sociology zkoumán a měřen. To umožňuje porovnávat spokojenost lidí v různých zemí v určité době a sledovat vývoj spokojenosti v určité zemi 3. Výzkum hledal odpovědi na dvě otázky: Jak moc nebo málo se cítíme být blaženi poslední čtvrtstoletí, my Češi a Slováci? Jak moc jsou pro to, bychom se cítili blaženi, důležití lidé okolo nás?

Dobrá zpráva je, že naše spokojenost neklesla, ale vzrostla. Špatná zpráva je, že ten vzestup je velmi malý (na desetibodové vzestupné škále o necelý jeden bod, nyní se cítíme spokojeni na 6,8 bodů). V Čechách jsou více než začátkem 90. let spokojeni především mladí lidé a spokojenost nejstarší generace je trvale vysoká4. Pokud máte více než 7 bodů, jste na tom lépe než průměrná Češka/průměrný Čech, pokud méně, zamyslete se nad svými očekáváními.

Odpověď na druhou otázku se hledala obtížněji5. Pro zjištění, jak dobře se cítíme v sociálním prostředí, byla sledována důvěra lidí v instituce, důvěra v lidi všeobecně a důvěra v konkrétní skupiny lidí6. Nejdůvěryhodnější institucí je pro Čechy i Slováky policie, nejméně důvěryhodnou pro Čechy poslanecká sněmovna a pro Slováky právní systém. Pokud jde o důvěryhodné skupiny, je takovou pro 85 % Čechů rodina a možná zarážející je zjištění, že svým známým důvěřuje jen třetina z nás. Nejméně důvěřujeme těm skupinám lidí, které osobně neznáme a s nimiž jsme nepřišli do styku – v ČR takovou důvěru vyjádřilo 6 % lidí a v SR ještě o něco méně.

To všechno je jistě zajímavé, zásadní význam ovšem má, že výzkum potvrdil poznatek mnoha jiných i jinde realizovaných výzkumů: nejdůležitější pro to, abychom se cítili spokojení a šťastní, je to, zda důvěřujeme lidem obecně. Pokud byste na první část otázky „Mohl/a byste říci podle svých životních zkušeností, že většině lidí je možné důvěřovat, anebo že člověk musí být ve styku s druhými velmi opatrný?“ odpověděli „ano“, máte velké šance na vysoké SWB. Čím více lidem důvěřujeme, čím silnější je naše přesvědčení, že „člověk je dobrý“, a tím jsme v životě blaženější. Taková důvěra je ale v ČR a SR velmi nízká: má ji 20 % šťastlivců – blaženě se tedy na světě cítí jen každý pátý z nás. Tak hodně štěstí!

Eliška Novotná


1 Rabušic, L., Kusá, Z. (eds.): Odděleně spolu? Československo a Slovensko optikou vývoje hodnot po roce 1991. Slovart, spol. s.r.o., Bratislava 2019

2 SWB (subjective well – being).

3 Původní předpoklad přímé úměry mezi růstem HDP (jako indikátoru ekonomické situace) a SWB se nepotvrdil, platí to jen do určité výše HDP a s dalším bohatstvím již spokojenost neroste (tzv. Easterlinův paradox).

4 Vysvětlení nabízí „paradox spokojenosti“: spokojenost roste s poklesem očekávání., zatímco spokojených slovenských seniorů ubývá. Svoji spokojenost si můžete porovnat se „všemi“ odpovědí na otázku: „Když vezmete v úvahu všechny okolnosti, jak jste nyní spokojena/spokojen se svým životem? (Odpovězte na škále 1 až 10 bodů, 1 bod je nespokojen a 10 bodů je maximálně spokojen)“

5 Pouze v roce 2017.

6 Také se sledovalo, zda spokojenost roste s občanskou angažovaností (podpis petice, účast na demonstraci, stávce, bojkot výrobků); ukázalo se však, že občanská angažovanost je tak nízká, že s výzkumnými daty nelze statisticky pracovat (a to od roku 1991 klesla o 10 % na současných 28 %).

číslo 206, prosinec 2020
předchozí

Obsah

Obrana vánočních nákupů
Byli to naši sousedé II.
Virtuální adventní trh
Dopis od synodního seniora
Evropský výzkum hodnot 4: Člověk je dobrý
Zprávy ze staršovstva 10.12.2020
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).