Z historie vinohradského sboru XVI

pokračování z minulého čísla

V prosinci roku 1920 podal bratr farář Bednář zprávu o výsledku jednání o rozhraničení sborů klimentského, salvátorského a vinohradského. Ke sboru vinohradskému připadlo území Vinohrad a Vršovic. Staršovstvo vzalo též na vědomí, že stávající členové sboru, kteří po tomto rozhraničení patří do jiného sboru, mohou na vlastní žádost ve stávajícím sboru zůstat, další generace jsou však povinny být členy sboru podle svého bydliště. V té době oznámil sboru také bratr farář Marek, že se jeho zdravotní stav zlepšil a že se k 1. únoru 1921 vrátí do sborové práce. Staršovstvo to vzalo s vděčností na vědomí s tím, že sborový život za nepřítomnosti faráře Marka neupadl, naopak nastalo na některých úsecích značné oživení. Začátkem roku 1921 se tedy farář Marek vrátil do sboru a ve sboru se konalo zasedání synodu. V této době do sboru přestoupilo na 378 členů z římskokatolické církve. Byly zrušeny písemné přihlášky k Večeři Páně a staršovstvo se rozhodlo, že zejména přistupující členové budou v přípravě upozorněni na vážnost Večeře Páně. Od dubna pak byly pro nové členy pořádány 2x týdně přednášky. Na svém jarním zasedání (v dubnu 1921) projednalo zastupitelstvo sborové účty na rok 1921 a schválilo účty za rok 1920. Dále zde bylo určeno datum konfirmace na 20. červen 1921 s tím, že konfirmaci vykoná farář Vališ z Libčic. 20. června nastoupil farář Marek dovolenou, 12. srpna pak oznámil, že ze zdravotních důvodů nemůže dále vykonávat práci ve sboru a podává rezignaci. Současně svou rezignaci oznámil také seniorátnímu výboru. Staršovstvo vzalo tuto zprávu s politováním na vědomí a rozhodlo, že o administraci požádá vikáře Kučeru, a pokud by nepřijal, pak faráře Vališe z Libčic. Současně se staršovstvo usneslo napsat faráři Křenkovi do Ameriky, aby přijal volbu za vinohradského faráře. V srpnu byla otázka administrace sboru projednána se seniorem Součkem, který souhlasil s převzetím administrace s tím, že vlastní zastupování bude vykonávat vikář Kučera. Zároveň sbor vyměřil faráři Markovi penzi ve výši 9 408 Kč s tím, že očekává uvolnění farního bytu do konce září 1921. 11. září sborové zastupitelstvo schválilo opatření staršovstva s tím, že lhůta k vyklizení bytu byla prodloužena do 1. listopadu 1921. Penze faráře Marka byla rozložena na dvě části - 6 000 Kč základu a 3 408 Kč drahotního přídavku. Tento přídavek bude možno v budoucnosti snížit, pokud by se snížila hladina cen. V říjnu 1921 staršovstvo požádalo seniorátní výbor, aby umožnil přímou administraci sboru vikářem Kučerou. Na tomto zasedání také rozhodlo o zavedení tykání mezi staršími.

Farář Křenek se v odpovědi na list žádající přijetí volby za vinohradského faráře dotazoval na hmotné podmínky a žádal vyjádření staršovstva, jak by bylo možné hradit náklady stěhování z Ameriky. Dále ještě připomíná, že své rozhodnutí bude moci sdělit poté, co si objasní své závazky v Americe. Seniorátní výbor potvrzuje, že je ochoten dát faráři Křenkovi dekret volitelnosti, jestliže předloží doklad o uvolnění ze své současné církve.

Na podzim roku 1921 byla vymalována modlitebna a zaveden telefon. 23. října uspořádal sbor večer na rozloučenou s farářem Markem. Na podzim tohoto roku se konal také bazar, jehož výtěžek (6 610 Kč) byl věnován na vybavení farářského bytu novým nábytkem.

Podle materiálů bratra Vladimíra Chadima připravil mch