Seniorátní mezisborový rozhovor o samofinancování

31. ledna proběhl seniorátní mezisborový rozhovor o samofinancování církve. Z iniciativy střešovického sboru jej svolala sestra Zdena Skuhrová, seniorátní kurátorka, která program také moderovala.

Diskuse byla vedena nad sedmi otázkami připravenými střešovickým sborem, který celé setkání také hostil ve svých prostorách. Byla zarámována úvodním slovem bratra seniora Romana Mazura, ve kterém shrnuto, kterak ČCE došla k částce uvolňované z náhrad vyplácených státem na diakonické projekty, a závěrečným slovem bratra Davida Kuboně, týkajícím se práce investiční komise, která spravuje církevní majetek vložený do Personálního fondu.

Samotná diskuse se odvíjela od těchto otázek:

1. Jak vnímáme nastávající změny v životě církve spojené s postupným zastavením státní podpory ve sborech?
2. Je cesta k samofinancování nezbytně spojena s využitím restitučních prostředků?
3. Existuje ve vašem sboru prostor pro nové projekty, nové aktivity?
4. Řešili jste otázku, jestli je ve vašem sboru žádoucí učinit v tom, co již ve sboru děláte jako službu, péči, pomoc potřebným na čistě dobrovolné bázi, posun k (dílčí, postupné) profesionalizaci?
5. Postačí nám pro budoucí postupné osamostatnění církve vyřešit jenom financování?
6. Jak se liší pohled jednotlivých sborů v našem seniorátu na budoucí soběstačnost? Neměli bychom hledat řešení společně?
7. Máme dost informací o ostatních sborech u nás v seniorátu, čím žijí, jaké mají problémy?

V podstatě se diskuse tedy týkala tří témat – problematiky finanční samostatnosti ČCE ve vztahu k finančním náhradám a k obětavosti členstva; dále problematiky diakonických a jim podobných projektů na sborové úrovni a naposled pak komunikace, případně sdílení konkrétních problémů jednotlivých sborů seniorátu mezi sebou.

Jestli jsem dobře poslouchal, panovala v podstatě shoda v tom, že finanční samostatnosti by ČCE byla schopna během procesu odluky dosáhnout i bez použití finančních prostředků přiznaných ČCE zákonem 428/2012, pokud by to bylo třeba.

V oblasti diakonických projektů došlo spíše na výměnu zkušeností a názorů – celá problematika je prozatím na svém počátku a jak termíny, tak podmínky takových projektů budou (předpokládám) teprve projednávány letošním synodem. Tomuto stavu odpovídal i směr diskuse. Z rozhovoru nad posledním okruhem vyplynula chuť do dalšího setkání s obdobnou tématikou, a to v čase před synodem, na který by byli pozváni i synodálové, a rozhovor by se týkal záležitostí připravených k projednání na synodu.

Okolo druhé odpolední se asi třicítka účastníků odebrala v pokoji ze střešovického sboru (odhad počtu je pouze neodborný, ale doufám, že není nijak moc nepřesný).

Matěj Cháb