Z rozloučení s Martou Kadlecovou

Ani ne před měsícem jsme tu od Marty při předávání medaile vděčnosti slyšeli, jak říká, že je ráda, že ji do vinohradského sboru přivedli její rodiče. Pokřtěná byla v Brně. Ve vinohradském sboru vyrůstala, byla tu v roce 1952 konfirmována a chodila do vinohradské mládeže.

Ráda zpívala, nejen v kostele, chodila zpívat do vinohradského pěveckého sboru, který tehdy vedl bratr Zdeněk Coufal. Z Vinohrad na chvíli odešla, když následovala svého muže Jiřího do Ostravy. Po návratu začala pracovat v křesťanské službě, později se stala vinohradskou sborovou sestrou. Nejprve dobrovolnicí, pak na čas také sborem zaměstnanou. V té době začala vinohradskou křesťanskou službu vést.

I když si Martu pamatujeme jako sestru, která zajišťovala (spolu s dalšími sestrami) sborové akce, organizovala vaření už od dob, kdy byla v mládeži, sborové „Chotěboře“, zázemí a občerstvení pro synody, pro sborové neděle, to podstatné pro práci křesťanské služby viděla v zachování společenství i se sestrami a bratřími, kteří do kostela nemohou dojít a žijí spíše sami. Ve společném rozhovoru a modlitbě a pomoci. Vím, že jí také leželo na srdci, aby vinohradské společenství bylo otevřené. Když přišel do kostela Předání medaile vděčnosti Martě Kadlecové

někdo nový, Marta ho obvykle oslovila a nezůstalo jen u toho, s opravdovým zájmem a přátelskou laskavostí nabídla uvedení do sborového života, a pokud byla nabídka přijata, tak sborového nováčka doprovázela. Sami jsme to s mojí ženou zažili a jsme za to Martě moc vděčni.

Se stejnou láskou a trpělivostí, s jakou pracovala jako sborová sestra a s jakou se starala o vedení křesťanské služby, vedla ty sestry, které na její místo nastoupily po ní. V křesťanské službě pracovala ještě nedávno.

Když jsem tuhle vzpomínku připravoval, ptal jsem se na Martu sester z našeho sboru, které s ní ušly delší kus cesty nežli já. Čím víc jsem jejich povídání poslouchal, tím víc se mi do jejich vzpomínek proplétala slova hymnu o lásce z epištoly Korintským – těch pár veršů, které lásku popisují. Rád bych se o tohle spojení vzpomínek a apoštolových slov s vámi podělil. A tak mi dovolte, abych přečetl vždycky verš z 13 kapitoly prvního listu do Korintu a doplnil ho vzpomínkou na Martu, tak jak jsem ji slyšel od lidí, kteří s ní sdíleli vinohradské sborové společenství.

4. verš Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.

A vzpomínka k tomu přidaná: Marta na to co dělala, neupozorňovala a určitě nehledala ocenění. Službu dělala tiše a trpělivě.

5. verš Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.

Marta se obětavě starala o svého prvního syna, Jiříčka. Když zemřel, zapojila se do práce. V tom co dělala, nebylo nikdy nic nakřivo. Byla poctivá, rovná.

Marta byla spolehlivá, o sobě moc nemluvila, spíš se starala o trápení svých bližních. Mnohdy byla jediná ze sboru, kdo se ozval se zájmem a s nabídkou pomoci tomu, kdo prožíval těžké období.

6. verš Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.

Marta vždycky s každým vyšla, už v mládeži, a to tam s námi byli osobití bratří i sestry. Měla opravdovou radost, když se ve sboru „dařilo“.

Sám jsem od Marty občas slyšel – „Víš, myslela jsem si to trochu jinak, ale pomohla jsem, co jsem mohla, jak chtěli a nakonec to dopadlo moc dobře. Tak mám velkou radost.“

7. verš Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

Jaká byla Marta? Laskavá v tom nejužším slova smyslu, pevná ve své víře, v té opravdové důvěře v dobré Boží vedení; trpělivá, poctivá. Svým životem, tak jak jsem ji znal, svědčila o Boží milosti, o naději. Milovala Hospodina i lidi, které měla kolem sebe, nejvíce svoji rodinu.

Věřím, že za celý náš sbor mohu s vděčností poděkovat Bohu za to, že jsme tomu, jak Marta svým životem vyprávěla o podivuhodných činech Hospodinových, mohli naslouchat, společně je sdílet a žít.

Matěj Cháb

Marta zemřela 31. 5. 2021 ve věku 83 let. Rozloučili jsme se s ní při bohoslužbách 9. 6. 2021. Bude nám chybět ona sama i velmi silné, byť nenápadné a neokázalé svědectví její víry.

jaš