Slovo na doma

Každý týden si můžete poslechnout na www.e-cirkev.cz/aktuality/slovo-na-doma úvahu farářky či faráře naší církve. Z březnových jsme vybrali #241 Davida Balcara, faráře sboru u Klimenta v Praze 1 – Nové město.

Pokušení uvěřit

Jsme v těžké době. Ovšem těžkost naší doby je na hony vzdálená těžkosti, kterou prožívají lidé na Ukrajině, i těžkosti, kterou prožívají Ukrajinci, kteří jsou mimo svou zemi. Myslíme na ně. Modlíme se za

ně. A zároveň potkáváme i lidi kolem nás, co jsou také sevřeni strachem a obavami. Začátek postní doby přináší téma pokušení. Jistě je jich jistě víc, ale jedno pokušení těchto dnů se mi zdá klíčové. Pokušení uvěřit, že vše záleží na Putinovi. Viníme ho z toho, co spustil, ale zároveň jakoby vlastně počítáme s tím, že on je tím, na kom záleží, že on je tím, kdo má nad celou situací moc. Čekáme, co řekne, jak zareaguje a podle toho se nám uleví nebo přitíží. Mnoho lidí v těchto dnech má aktuální životní naladění podle toho, co on právě řekl. Tento tyran těžce podlehl pokušení „mít vládu nad celým světem“, chová se jako by byl bůh, lidé kolem něj ho uctívají a zároveň se ho bojí. A naše pokušení je, mu to uvěřit. Uvěřit tomu, že vše závisí od něj. Že má v rukou celý svět. Pokušení uvěřit, že si takovou pozici svým intrikánstvím, terorem, lží a nenávistnými řečmi vydobyl. Vlastně i od nás odvisí, jestli mu tu božskou roli přiřkneme. A naše mysl pak bude odviset o jeho nálad a rozhodnutí.

Ježíš má na ďábelskou nabídku, které mnoho diktátorů podlehlo, jednoduchou a jasnou odpověď: „Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat.“ Ne nadarmo se židé každodenně modlí: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný,“ Ne nadarmo mají tato slova na miniaturním svitku, který je uložen v malé schránce na futrech dveří. Té se symbolicky dotýkají při vstupu do místnosti. Ne nadarmo se v žalmech a jiných písních, tak často zpívá o tom, že Hospodin kraluje, že Hospodin je pán, že je pán pánů a král králů. Jako malý kluk jsem si říkal, proč se to v kostele pořád opakuje. Proč máme Bohu dokola říkat, že je naším Bohem, že je jediný a pán a král a Panovník…

V takové situaci, jako je aktuálně naše, se ukazuje, jaký to má smysl – opakovaně tato slova říkat, opakovaně zpívat. Aby se to usadilo v našich myslích. Abychom uvěřili, abychom si ujasnili a v našich myslích ukotvili, že nejvyšší trůn je obsazen. Navěky a navždy. Že pozice nejmocnějšího je zaplněna a žádný lidský tvor ani netvor nemá šanci se na ni vysápat. Pak nemusíme žít ve strachu, že náš osud je v rukou člověka, který se zbláznil. Věříme totiž, že svět má v ruce Bůh.

Pane Bože, prosíme, ať válka skončí. Prosíme zbav nás strachu. Amen