Vinohradský sbor ČCE

Rozhovor s Věrou Skřivánkovou o její cestě (nejen) k víře (1)

foto: vera

Nejdříve, prosím, řekni něco o svém rodinném zázemí, co si ze svého dětství vybavuješ.

Moje maminka byla ze staré evangelické rodiny v Proseči na Vysočině a tam jsem od malička, když jsem ještě nechodila do školy, vyrůstala, protože Praha nebyla za války bezpečná. Sestra mojí maminky tam vychovávala po ovdovění svého bratra mojí sestřenici. Když jsem se pak asi jako čtyřletá vrátila k rodičům do Prahy, tak jsem tam jezdila už jen na prázdniny. V Praze jsem zažila i bombardování v únoru 1945 a po něm nás tatínek odvezl do svého rodiště u Rokycan a tam jsme byli do konce války, respektive do začátku míru. V Praze jsme bydleli v Mánesové ulici, kde si tatínek zpachtoval malou místnost jako hospůdku a za ní jsme měli byteček. Vždy večer se v hospůdce scházela stejná společnost; každý si přinesl v papíru něco k zakousnutí a tatínek čepoval hlavně plzeňské pivo. Po mé svatbě v pětadvaceti letech jsme bydleli s manželem v Zahradním městě na sídlišti. Když bylo naší dceři deset let a ovdověla jsem, přestěhovala se k nám maminka a po její smrti jsem vyměnila byt za menší v Malešicích, kde bydlím dosud.

Kdy a jak ses ocitla ve vinohradském sboru?

K vinohradskému sboru jsem inklinovala ať jsem bydlela kdekoliv. Tady jsem byla hned po narození pokřtěná, křtil mne pan farář Jerie, tady jsem chodila normálně na náboženství a do nedělní školy, v té mě učila Alenka Zikmundová, rozená Hromádková. V roce 1952, za pana faráře Moravce, jsem tady byla konfirmovaná. Bylo nás padesát, ale Korunní jsme zůstaly věrné jenom tři. Chodila sem i moje maminka, také do pěveckého sboru, na varhany hrál bratr Kantorek. Též tetička byla v Proseči v pěveckém sboru, jen já nikdy. Tatínek byl bez vyznání, ale maminku v její víře podporoval a chodil s ní i sem do kostela. Dcera se narodila v roce 1963 a nevím, proč jsem na jejím pokřtění netrvala – byl to takový divný čas. Ona sem chodila na náboženství i konfirmační přípravu, z té ale odešla kvůli chování jednoho hocha a konfirmovaná není. Do kostela mě doprovází na mé přání, jindy ne.

Měla jsi někdy pochybnosti o své víře?

Vůbec ne. Prostě jsem v tom vyrostla. Já jsem se modlila, tu víru zastávala a nikdy jsem ji nezradila. Modlím se pořád, často otevírám Bibli, mám ráda Žalmy. Nosím si domů vytisknutá kázání, znovu je čtu a žasnu; vždy obdivuji lidi, kteří mají vědomosti, protože já jsme nikdy nic nedokázala, ani v zaměstnání jsem nedělala nic významného.

To snad ne – vychovala jsi dceru a svojí vírou jsi jistě lidi kolem sebe ovlivňovala.

Snad ano. A nestydím se za to, že chodím do kostela a hrdě se hlásím, že jsem protestantka. Můj druhý muž byl můj bývalý spolužák, chodili jsme spolu od třetí třídy do školy na Smetanku, a po letech jsme se po dohodě setkali u jeho slepé maminky, o kterou pečovala jeho sestra. Jeho první slova po celé té dlouhé době byla „Jsi ještě protestantka?“ On byl katolík, ale celých těch deset let, co jsme byli spolu, chodil sem se mnou do kostela, měl tady plno přátel a pochovávala ho Ester Čašková.

Byla jsi někdy jinde než ve vinohradském sboru?

Byla, ale jen sporadicky. Měla jsem imobilní kamarádku ve vršovickém sboru, když byla zajímavá přednáška, jela jsem do Strašnic, a na Žižkov jsem také někdy zajela.

Kolik farářů jsi tady vlastně zažila, přirostl ti některý z nich více k srdci?

Sedm. Ester Čašková.

Asi máš přátele hlavně z evangelického prostředí?

Pokud žijí, ale už je nás málo. Všichni moji přátelé, ne evangelíci, vědí, že jsem věřící. Občas s sebou nosím nějaký text a čtu jim ho. Oni to vyslechnou, nekomentují to a pak třeba řeknou, že je to k zamyšlení.

Eliška Novotná, 10. ledna 2023

číslo 226, leden 2023
předchozí

Obsah

Kázání v neděli 11. 12. 2022
Přímluvná modlitba
Univerzita třetího věku ETF UK
Zprávy ze staršovstva
Pozvání na BOOKLUB
Pojďte s námi na procházku!
Obrazy v kostele (1)
Rozhovor s Věrou Skřivánkovou
Příběh SIRIRI
Na tento den neděli 22. ledna
Zasmějme se
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).