Trocha informací před výletem do Bzence

Historie Bzence sahá až do předhistorických dob, o čemž svědčí nálezy kamenných mlatů a popelnic v katastru města. Podle pověsti přinesli jméno Bzenec bratři Cyril a Metoděj, krajina jim prý připomínala dalekou Byzanc. V nejstarších, latinsky a německy psaných listinách, se tehdejší osada nazývá Bisenc.

V dobách velkomoravských byl prý Bzenec důležitým místem, podle kronikáře Dětmara byl po zániku Velehradu určitou dobu hlavou Moravy. Později Přemyslovci učinili sídlem úřadů Brno a Olomouc.

Koncem 12. století postavila přemyslovská knížata na kopci nad městem hrad, který měl chránit prastarou obchodní cestu, jež okolím Bzence procházela již od římských dob, jak o tom svědčí četné nálezy římských mincí. Vrch nad městem se dodnes nazývá Starý hrad, i když samotný hrad byl zbořen pravděpodobně Janem Žižkou roku 1423. Přesný záznam o zboření neexistuje, pozdější kroniky se o hradu zmiňují již jen jako o zřícenině.

Roku 1703 byla na místě hradu postavena kaple, osud jí však příliš nepřál, v roce 1731 vyhořela po zásahu bleskem. Opravena byla v roce 1852, v roce 1915 však znovu vyhořela od blesku. Definitivně byla kaple zničena německými vojsky za těžkých bojů v okolí Bzence na konci 2. světové války. Dnes se nad městem tyčí pouze její trosky.

Bzenec leží pod jižními výběžky Maršovského pohoří, nad nížinou okolo řeky Moravy. Při pohledu z kopců nad městem se ukáže nádherné panoráma moravskoslovenského pomezí: od východu Bílé Karpaty s Javořinou, na jihu Strážnice a Hodonín, dále slovenský Holič a na západě Pálava a Ždánský les.

Celá historie Bzence je nerozlučně spjata s pěstováním révy vinné, pravděpodobně již od římských časů. Dnes je Bzenec centrem Bzenecké vinařské oblasti, která je s 365 hektary druhou nejmenší z deseti moravských vinařských oblastí. Co se týče počtu vinařských obcí, je s jedenácti obcemi oblastí nejmenší. O vinohrady v bzenecké vinařské oblasti pečuje více než 800 vinohradníků.

Vlajkovou lodí bzeneckého vinařství byla vždy odrůda Ryzlink rýnský, po staletí známá jako Bzenecká lipka - víno s neopakovatelnou vůní kvetoucí lípy a medu. Z bílých odrůd se dále pěstují Rulandské bílé, Műller - Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a Muškát moravský, který byl vyšlechtěn v nedalekých Polešovicích.

Nejčastěji pěstovanými modrými odrůdami jsou dnes již tradiční Frankovka a Svatovavřinecké, dále Modrý Portugal, Rulandské modré, André a Zweigeltrebe.

O tom, jak krásná vína výše zmíněné odrůdy dávají, se budeme moci přesvědčit 8. května v Zámecké galerii vín Buchlovice a hlavně ve vinném sklípku pana Menšíka v Bzenci.

Doufám, že jsem nenudil, část údajů pochází z knihy Josefa Hanáka Paměti města Bzence.

Jiří Fučikovský