Vinohradský sbor ČCE

Slovo na doma

Každý týden si můžete poslechnout na www.e-cirkev.cz/aktuality/slovo-na-doma úvahu farářky či faráře naší církve. Z březnových jsme vybrali #248 Ondřeje Koláře, faráře sboru Praha 8 – Kobylisy

foto: kolar

V Lukášově evangeliu, v 11. kapitole, verši 5–13, čteme: Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu:,Příteli, půjč mi tři chleby, protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát.' On mu zevnitř odpoví: ,Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal.' Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše, co potřebuje. A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“

Proč vlastně Ježíš musí své učedníky vybízet k modlitbě? Modlitba by přece měla patřit k životu každého věřícího člověka jaksi přirozeně. 

Zdá se, že mnoho lidí tehdy propadlo pocitu, že Bůh je vzdálený a nedostupný, že se odmlčel nebo dokonce zapomněl na svůj lid. Dlouhá staletí nepovstal v Izraeli žádný prorok. Boží zaslíbení sice nejspíš nikdo nezpochybňoval, ale málokdo z nich skutečně žil. 

Ježíšova zvěst dala lidem nový výhled. Jeho slovo působilo jako pohár čisté vody na poušti. Ježíš zvěstuje Boha jako odpouštějícího a dobrého Otce, který zná každého svého tvora, od člověka až po poslední polní lilii a nebeské ptactvo. Zná naši nouzi, pečuje o nás, abychom měli co jíst a pít a co si obléci. Pod jeho ochranou se nemusíme strachovat o zítřek ani o další dny svého života, nemusíme se uštvat zběsilým sebezajišťováním. K takovému Bohu má opět smysl se modlit. 

Občas zaslechnu názor, že prosby k Bohu jsou vlastně trapné a nedůstojné; že jsou projevem dětinské a naivní víry. Prý je nutné se propracovat k dospělé a zralé víře, která Boha už o nic neprosí a jen se odevzdává jeho vůli. 

Ježíš kupodivu o takovéto vyšší úrovni modlitby nikde nehovoří. Ale nejen to: dokonce ani nijak necenzuruje naše modlitby, žádné prosby nám nezakazuje, neodsuzuje nikoho kvůli tomu, že si dovoluje předstoupit před Boha s různými maličkostmi. Řekl bych, že Ježíši je milejší dítě, které Boha prosí o to, aby dostalo k narozeninám vysněnou hračku než kdejaký údajně zralý člověk, který už na modlitbu postupně rezignoval.

Však se podívejme na modlitbu Páně – není ve skutečnosti taky trochu naivní? Chléb náš vezdejší dej nám dnes. Jak prostinké! Copak to tak jednoduše jde, aby Pan Bůh seslal z nebe chleba? Vždyť se přece musíme především sami snažit, obdělávat pole, namlít mouku, upéct chleba. Nanejvýš můžeme Boha poprosit Boha o dobré počasí. Nebo jiná prosba: Zbav nás od zlého. Opět – svatá prostoto! Copak nás může Bůh jen tak zbavit zla? Jen tak odstranit války, nemoci, zemětřesení? Především my sami máme přece bojovat se zlem. 

Tyto námitky znějí velmi rozumně a dospěle. Nejsme přece děti, abychom věřili na zázraky. Pomoz si hlavně ty sám a Bůh ti pomůže, pokud bude chtít. Ježíšova řeč zní oproti našemu dospělému mudrování opravdu dětinsky. 

Možná nás to až pohoršuje. A těžko se zbavíme otázky, proč Bůh někdy naše prosby neplní – i když v nich žádáme o něco, co má jednoznačně pomoci nám či našim bližním. Jako když prosí dítě o rybu nebo vejce, protože má hlad. Mám-li odpovědět poctivě, musím říci pouze: nevím. Jsou věci, které prostě nevíme–možná se je dozvíme po nějaké době, možná až na onom světě. Jednoduše proto, že nejsme Bůh.

A přece Ježíš opakuje: proste a bude vám dáno. Tlučte a bude vám otevřeno. A opakuje to právě proto, že ví dobře o tom, jak jsme roztrpčení, když nás Bůh nevyslyší. Ježíš právě ví, jak často na nás padá beznaděj, jak míváme chuť se na modlení vykašlat, anebo nás vlastní smutek zcela umlčel a vlastně ani nevíme, co Bohu říci. Kdyby Ježíš o tom všem nevěděl, nedávalo by žádný smysl, aby nás volal k modlitbě. On nemluví k modlitebním přeborníkům. Ti povzbuzovat nepotřebují. Jeho slova platí nám, když se právě modlit nechceme, nemůžeme nebo neumíme.

Ježíšovo poselství je dětsky prosté. Bůh je dobrý. Dává nám dobré věci. A proto od něj máme dobré věci žádat, každý den, bez ustání. Je jako přítel, k němuž se můžeme obrátit uprostřed noci, když nemůžeme spát a hlavou se nám honí temné myšlenky. Je jako otec, na kterého děti celý den dorážejí s nejrůznějšími výmysly, ale on neztrácí trpělivost a dá jim to, co jim udělá radost. Bůh je dokonce ještě mnohem víc než takový přítel a takový otec. A my se o tom máme každý den v modlitbě ujišťovat.

Bože, děkujeme ti, že se k tobě smíme obracet jako ke svému Otci. Věříme, že našim modlitbám rozumíš – i těm, které pracně hledají a nenacházejí slova, a často jsou jen výkřikem. Rozumíš i našemu mlčení, zoufalému i vzpurnému, nechápavému i neposlušnému. Rozumíš nám i navzdory našim nabubřelým slovům, kterými spíš oslavujeme sebe než tvé svaté jméno. Prosíme, vyslyš naše volání pro tvého Syna Pána Ježíše Krista. Amen.

číslo 220, květen 2022
předchozí   další

Obsah

Kázání
Přímluvná modlitba
Vyjádření ČCE
Z pražského seniorátu
Zprávy ze staršovstva 12. 5. 2022
Fotka na přání
Země je modrá jako pomeranč
Dubnový Booklub
Program Noci kostelů 10. června 2022
Světový den pro Fair Trade
Milá Joy
Slovo na doma
Čtyři otázky pro končící kurátorku
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).