Vinohradský sbor ČCE

Jak bylo letos na synodu?

foto: ordinovani
Nově ordinovaní členové církve, foto Adéla Rozbořilová, zdroj synod.e-cirkev.cz

Letošní synod – přesněji 4. zasedání 35. synodu – se konal 19. – 21. 5. 2022 ve Svitavách. Zasedání probíhalo v zajímavém multifunkčním prostoru Fabrika. Jak už název napovídá, toto centrum vzniklo z bývalé továrny, která v minulém století sloužila textilnímu průmyslu. Prostor je uzpůsoben pro jednání velmi komfortně a synodálům se v něm „schůzovalo“ dobře, i když denní světlo po tyto dny zahlédli jen velmi málo. Mnozí členové církve sledovali jednání synodu v online zpravodajství na webu církve – tyto podrobné zprávy lze nadále dohledat zde: synod.e–cirkev.cz/zpravy–ze–synodu/

Ze svých poznámek vybírám pro Hrozen některé body.

Den první: Volby, zprávy, bohoslužby

Ve čtvrtek bylo na programu kromě úvodních procedurálních záležitostí a voleb také několik zpráv. Vedle tradiční zprávy synodní rady, která byla letos pojata jako programové prohlášení nově zvolené synodní rady, zaujala i zpráva o činnosti ústřední církevní kanceláře. Ta byla synodálům podána vůbec poprvé a poskytla jim vhled do toho, co všechno kancelář dělá. Hlavním bodem čtvrtečního programu však byly hlavně zahajovací bohoslužby. Kázal při nich generální biskup slovenské Evangelické církve augsburského vyznání Ivan Eľko a zúčastnili se jich i další představitelé ekumeny – například biskup SCEAV a předseda Ekumenické rady církví v ČR Tomáš Tyrlík a také nový arcibiskup pražský Jan Graubner (ŘKC). Při bohoslužbách byli představeni nově ordinovaní členové církve – 4 farářky a faráři, 1 jáhen a 20 výpomocných kazatelek a kazatelů.

Den druhý: Nový sbor, hospodaření, vztah k lidem s odlišnou sexuální orientací a večer s Brněnským seniorátem.

Vedle nově ordinovaných se může církev radovat také z jednoho nového sboru – synod v pátek odsouhlasil jeho vznik v Roztokách u Prahy, kde už se delší dobu toto společenství schází jako kazatelská stanice. Farářkou nového sboru bude na částečný úvazek Anna Pokorná, kterou si někteří jistě pamatují z nedávné doby, kdy byla v našem sboru na praxi.

Páteční jednání bylo pak věnováno z velké části hospodářským věcem – synod například dostal podrobnou zprávu o tom, jakým způsobem se investují prostředky z majetku Personálního fondu, a rozhodl o vypsání výběrového řízení na nového správce investičních fondů ČCE, do kterého se mohou přihlásit i správci dosavadní. Hovořilo se také o nakladatelství Kalich – vzhledem k jeho dlouhodobé ztrátovosti jedná synodní rada o prodeji obchodního podílu nakladatelství jinému subjektu, značka Kalich, knihkupectví i ediční plán by však měly být zachovány. Synod odložil otázku zvýšení poměrné části odvodů do Personálního fondu, jak navrhovaly 3 konventy – toto opatření by mělo pomoci chudším sborům a synod jej neodmítl, je však třeba nejprve případné změny důkladně propočítat, aby nedošlo k překvapivým dopadům. V pátek proběhla debata také o textu Žijeme spolu v jedné církvi, který vznikl v komisi zřízené synodem pro přípravu rozhovoru a stanoviska ČCE k otázce manželství lidí stejného pohlaví. V diskusi vystoupila řada synodálů, někteří na podporu prohlášení, jiní s příkrým odmítnutím práce komise, dokonce zazněl návrh na její rozpuštění. Jedním ze silných momentů bylo vystoupení synodála, který řekl: „Když jsem do komise vstoupil, byl jsem přesvědčen o tom, že homosexuálové se dopouštějí hříchu, ale po tom, co jsem s těmi lidmi mluvil, jsem to přehodnotil. Oni potřebují, abychom je přijímali, ne je odmítali a posmívali se jim.“ Podobně zástupkyně mládeže hovořila o tom, že mládež se nepotřebuje na takový rozhovor připravovat, protože už ho vede – mezi lidmi s odlišnou sexuální orientací mají mladí lidé kamarády, setkávají se s nimi v mládežích. Prohlášení pak bylo naprostou většinou schváleno. Lze ho najít na webu církve. Synod neschválil návrh Jihočeského seniorátu, aby bohoslužby mohli vést i neordinovaní členové církve. Pomohlo by to sice tam, kde není na sboru farář, ale na druhé straně synod vnímá potřebu vzdělání, kterého ordinovaní kazatelé v současné musejí dosáhnout. Naopak schválena byla nová podoba křestních formulářů. Z odpoledního jednání komisí vzešel potom nový návrh, který se zabýval otázkou kmotrovství u mezidenominačních křtů – mezi naší a římskokatolickou církví (ŘKC) se křty navzájem uznávají, ale v praxi se v katolické církvi často nepřipouští kmotrovství evangelíků (mohou být jen svědky křtu) a u křtů v evangelických kostelech bývá katolíkům kmotrovství rozmlouváno. A tak synodní rada dostala úkol o této otázce s ŘKC jednat. Po jednání v komisích následoval „večer Brněnského seniorátu“. Hravou formou nás jím provázeli jeho mladí představitelé. A tak jsme se třeba dozvěděli, který sbor má ve sklepě dětské hřiště, kde v garáži „bydlí“ mládež, která modlitebna vypadá trochu jako nádraží, kde se za komunismu schovávaly zakázané zpěvníky pro mládež a která modlitebna vznikla ze sirotčince. Součástí programu byla ochutnávka vín od evangelických vinařů, kteří pro tuto příležitost věnovali vzorky vín.

Den třetí: „Boj o senioráty

a prohlášení synodu“ V sobotu se největší debata rozhořela nad návrhem komise pro reformu správy církve o novém rozložení seniorátů. Tento návrh měl být rozhodnutím synodu poslán do církve k vyjádření. Nesouhlasné stanovisko řady synodálů bylo možno odhadnout již předem z debat před synodem, nejvíce se nelíbilo plánované zrušení Východomoravského a Ochranovského seniorátu nebo rozdělení Prahy do dvou seniorátů. Nakonec se ale o původním návrhu vůbec nehlasovalo, i když v rozpravě zazněly hlasy pro něj, a hlavně proti němu. Z kuloárů pátečního večera a práce v noci se totiž zrodil návrh pozměňovací, který byl jako počátek diskuse pro většinu synodálů přijatelný. Místo 14 seniorátů by bylo seniorátů pouze 7, v každém z nich by měly být silnější i slabší sbory, což by mohlo napomoci solidaritě uvnitř seniorátů, rozdělení by více kopírovalo hranice krajů. Zdaleka tím ale není rozhodnuto – návrh teprve „půjde“ k diskusi do sborů a konventů. „Bude to práce zdlouhavá a nepříjemná, ale věřím, že když budeme spolupracovat, zvládneme to, věřím, že církev čeká dobrá budoucnost“, řekl církevní právník Adam Csukás, který byl hlavním autorem pozměňovacího návrhu. K rozhodování o další podobě návrhu by měli být přizváni také zástupci mládeže. Jednalo se také o nové podobě vzdělávání výpomocných kazatelů – především z důvodu zvýšení kvality bude toto vzdělávání organizováno celocírkevně ve spolupráci s evangelickou teologickou fakultou, bude probíhat v Praze a v Olomouci s posunem o jeden rok a začít by mělo již na podzim. Synod vydal také dvě prohlášení – první se týkalo vztahu k muslimům. Celé si ho můžeme přečíst zde. Snad se nedopustím zjednodušení, řeknu-li, že text nevyústil řešením vztahu „k islámu“, ale spíše vztahu „k muslimům“, tedy lidem. Cituji část prohlášení: Chceme vstupovat do otevřeného rozhovoru s muslimy a pozorně jim naslouchat. Současně chceme jasně a srozumitelně vysvětlovat vlastní postoje. V rozhovoru s druhými lépe zjišťujeme, kdo jsme my sami i naši partneři. Dialog je projevem životnosti náboženských tradic. Cílem dialogu je především vzájemné poznání a zvýšená vnímavost vůči druhému. Boží otevřenost pro člověka, která se projevila v Kristu, nás vede k druhým lidem. To je naše přesvědčení a nejhlubší důvod, proč jsme otevřeni pro setkání a proč v muslimech spatřujeme především své bližní. Na základě své tradice rozumíme tomuto pojmu tak, že bližními nejsou především ti, kdo nám jsou dáni na základě rodové či náboženské spřízněnosti, nýbrž že bližními se můžeme stát, když se někomu přiblížíme s otevřeností a ochotou pomoci. Druhé prohlášení reagovalo na aktuální situaci a vyjádřilo se k situaci na Ukrajině těmito slovy: Synod ČCE vyjadřuje svůj soucit se všemi lidmi, do jejichž života zasáhla agrese Ruské federace proti Ukrajině, vyslovuje jim svou solidaritu a věnuje jim své přímluvné modlitby. Děkujeme všem, kdo se v této válečné krizi snaží pomoci. Zároveň jako křesťané odmítáme výroky církevních představitelů, jako např. moskevského patriarchy Kirilla, které tuto agresi ospravedlňují.

Jana Šarounová

číslo 221, červen 2022
předchozí   další

Obsah

Kázání
Přímluvná modlitba
Jak bylo letos na synodu?
Evropské biblické dialogy 2022
Zprávy ze staršovstva
Sborový večírek před prázdninami
Ptáme se presbyterů
Předletní Booklub
Rozloučení s Ivankou Bícovou
Vzpomínka
Vzpomínka Jarmily Filipiové
Slovo na doma
Rozhovor o (nejen) nedělce
Care sorelle, cari fratelli, benvenuti a Praga!
Noc kostelů
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).