|
|
|
Rozhovor s Danem Myslivcem o jeho cestě (nejen) k víře (2) 
Kdy jsi byl poprvé v kostele? Tak to asi jako malý díte, když jsem byl křtěný dole u Husitů na Vršovickém náměstí.Pamatuješ si z něco z kostela v tvém dětství? Pamatuju, že tam byl takový mládežnický spolek, nebo co, a že jsem tam chodil, ale nějaký detaily, ty vůbec. Byl jsem fakt malej, takových sedm let. V neděli jsem prý do kostela chodil, ale to si třeba vůbec nepamatuji.A jak ses pak dostal do vinohradského evangelického sboru? Potom, to jsem byl tak v první, druhý třídě na Kladské, chodil k nám do školy Mikuláš Vymětal a měl tam něco jako biblické hodiny. Mamka mě tam zapsala, a tak jsem tam chodil. Pak se to přesunulo sem do kostela, potkal jsem místní mládež, a od té doby sem chodím – jako jediný z rodiny, mamka zajde jen občas. Chodil jsem tady na nedělku, ale kdo ji vedl, už fakt nevím. Mládež vedl Mikuláš a pak Ester, a za jejího působení jsem byl pak konfirmován.Mohl bys říci, co je pro tebe ve sboru důležité, co tě tu „drží ? “ Tak hlavně to, že tu mám kamarády, to je pro mě asi jediný podstatný. Společně jsme byli konfirmováni, jezdíme na sborové tábory a vídáme se tak nějak pořad. Na táborech připravujeme etapovou hru, ale to už bychom rádi předali mladším, bere to spoustu času, který na vysoké skoro nikdo nemáme a také se asi na to už cítíme „přestárlí“. Stejná potíž je najít si čas na zkoušky vánoční hry, třeba já loni nestihl ani jednu. Vídáme se pořád, i jinde než v kostele. Bavíme se spolu. Mám ale už také nové kamarády z fakulty.Jsi tam jistě obklopen ateisty, stejné to bylo i na střední škole. Jak se k tomu, že jsi „jiný , stavějí tihle tvoji kamarádi?“ Tak já se o tom moc nezmiňuji, ne že bych to jako skrýval, ale spíše asi nemám důvod to říkat jen tak. A když už, tak se mi zdá, že to nikoho extra nezajímá.V čem teď, ve svých jedenadvaceti letech, vidíš rozdíl mezi Církví československou husitskou a Českobratrskou církví evangelickou? Já si ty husitské bohoslužby už vůbec nepamatuji, a vlastně i sem na ně chodím dost málo, takže ani nevím jaký je rozdíl mezi těmi církvemi. Hlavní jsou pro mě lidé ve sboru, u husitů skoro nikoho neznám, tady bych řekl, že docela dost lidí.Cítíš se být křesťanem? No to je těžká otázka. Víru k bohu tak nějak pořád hledám, ale jinak bych řekl, že ano.Co to pro tebe znamená? Pro mě asi jsou hlavní řekněme křesťanské morální hodnoty. Pomoci, odpustit, desatero a tak dále. Jak už jsem řekl, tak to společenství, a možná i víra v nějakou vyšší moc, ale že bych bral biblického Boha za tuto vyšší moc, to asi nemůžu říct.Eliška Novotná, 1. února 2023 |
číslo 227, únor 2023 Obsah KázáníPřímluvná modlitba Zprávy ze staršovstva Booklub Vycházka podél Rokytky Café Žinka 2023 Jako doma v roce 2022 Rozhovor s Danem Myslivcem Miroslav Rada: Cyklus obrazů (2) Posvátné umění v nesvaté době Na tento den Zasmějme se Sborové akce Archiv Výběr z Hroznůročník 2024 Ke stažení
Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010
Bohemská kuchařka
Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině
( |
1543
kBHrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).