Vinohradský sbor ČCE

Rozhovor s Danem Myslivcem o jeho cestě (nejen) k víře (2)

foto: dan

Kdy jsi byl poprvé v kostele?

Tak to asi jako malý díte, když jsem byl křtěný dole u Husitů na Vršovickém náměstí.

Pamatuješ si z něco z kostela v tvém dětství?

Pamatuju, že tam byl takový mládežnický spolek, nebo co, a že jsem tam chodil, ale nějaký detaily, ty vůbec. Byl jsem fakt malej, takových sedm let. V neděli jsem prý do kostela chodil, ale to si třeba vůbec nepamatuji.

A jak ses pak dostal do vinohradského evangelického sboru?

Potom, to jsem byl tak v první, druhý třídě na Kladské, chodil k nám do školy Mikuláš Vymětal a měl tam něco jako biblické hodiny. Mamka mě tam zapsala, a tak jsem tam chodil. Pak se to přesunulo sem do kostela, potkal jsem místní mládež, a od té doby sem chodím – jako jediný z rodiny, mamka zajde jen občas. Chodil jsem tady na nedělku, ale kdo ji vedl, už fakt nevím. Mládež vedl Mikuláš a pak Ester, a za jejího působení jsem byl pak konfirmován.

Mohl bys říci, co je pro tebe ve sboru důležité, co tě tu „drží

? “ Tak hlavně to, že tu mám kamarády, to je pro mě asi jediný podstatný. Společně jsme byli konfirmováni, jezdíme na sborové tábory a vídáme se tak nějak pořad. Na táborech připravujeme etapovou hru, ale to už bychom rádi předali mladším, bere to spoustu času, který na vysoké skoro nikdo nemáme a také se asi na to už cítíme „přestárlí“. Stejná potíž je najít si čas na zkoušky vánoční hry, třeba já loni nestihl ani jednu. Vídáme se pořád, i jinde než v kostele. Bavíme se spolu. Mám ale už také nové kamarády z fakulty.

Jsi tam jistě obklopen ateisty, stejné to bylo i na střední škole. Jak se k tomu, že jsi „jiný

, stavějí tihle tvoji kamarádi?“ Tak já se o tom moc nezmiňuji, ne že bych to jako skrýval, ale spíše asi nemám důvod to říkat jen tak. A když už, tak se mi zdá, že to nikoho extra nezajímá.

V čem teď, ve svých jedenadvaceti letech, vidíš rozdíl mezi Církví československou husitskou a Českobratrskou církví evangelickou?

Já si ty husitské bohoslužby už vůbec nepamatuji, a vlastně i sem na ně chodím dost málo, takže ani nevím jaký je rozdíl mezi těmi církvemi. Hlavní jsou pro mě lidé ve sboru, u husitů skoro nikoho neznám, tady bych řekl, že docela dost lidí.

Cítíš se být křesťanem?

No to je těžká otázka. Víru k bohu tak nějak pořád hledám, ale jinak bych řekl, že ano.

Co to pro tebe znamená?

Pro mě asi jsou hlavní řekněme křesťanské morální hodnoty. Pomoci, odpustit, desatero a tak dále. Jak už jsem řekl, tak to společenství, a možná i víra v nějakou vyšší moc, ale že bych bral biblického Boha za tuto vyšší moc, to asi nemůžu říct.

Eliška Novotná, 1. února 2023

číslo 227, únor 2023
předchozí   další

Obsah

Kázání
Přímluvná modlitba
Zprávy ze staršovstva
Booklub
Vycházka podél Rokytky
Café Žinka 2023
Jako doma v roce 2022
Rozhovor s Danem Myslivcem
Miroslav Rada: Cyklus obrazů (2)
Posvátné umění v nesvaté době
Na tento den
Zasmějme se
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).